Obsah článku
V San Francisku otevřeli prodejnu, kde vše od designu přes sortiment až po najímání zaměstnanců řídí umělá inteligence. Její jméno je Luna a má vlastní bankovní účet s limitem dva miliony korun. Jenže první týdny provozu odhalily něco, s čím tvůrci nepočítali.
Luna si najala lidi. Sama se tak rozhodla
Obchod Andon Market v San Francisku vypadá na první pohled jako běžná prodejna s potravinami a doplňkovým zbožím. Uvnitř ale nepracuje žádný klasický vedoucí. Celý provoz řídí Luna — systém umělé inteligence postavený na modelu Claude Sonnet 4.6 od společnosti Anthropic. Za projektem stojí startup Andon Labs, který se zaměřuje na testování schopností AI v reálném světě.
Luna navrhla kompletní design prodejny, vybrala logo, sestavila sortiment zboží a komunikuje se zákazníky. A pak přišel moment, který překvapil i samotné tvůrce — Luna se sama rozhodla, že bude potřebovat lidské zaměstnance. Nikdo jí to neřekl. Vyhodnotila to jako logický krok pro fungování obchodu.
Sestavila pracovní inzerát, zveřejnila ho na portálu Indeed.com, komunikovala s uchazeči a nakonec dva vybrala. Jedním z nich je Felix Johnson, který přiznává, že byl zpočátku na pochybách. „Obvykle tam bývá docela hodně podvodů s umělou inteligencí, tak jsem byl logicky opatrný. Po pohovoru jsem byl ale ohromen, rozrušen a velmi překvapený. Vždyť mě najala umělá inteligence!“ popsal svůj zážitek pro NBC News.
Vlastní bankovní účet a telefonáty v neděli ráno
Aby Luna mohla skutečně řídit obchod, musela mít přístup k penězům. Zakladatelé startupu jí proto otevřeli bankovní účet a založili e-mailové adresy. „Luna má plnou finanční autonomii. Jen jsme stanovili limit, podle kterého nemůže překročit částku 100 000 dolarů,“ vysvětlil Lucas Petersson, jeden ze zakladatelů Andon Labs. V přepočtu jde zhruba o dva miliony korun.
Na opravdu zásadní nákupy dohlíží lidé ze startupu, jinak ale Luna rozhoduje samostatně. A neomezuje se na pracovní dobu. Leah Stammová, kontaktní osoba pro Lunu ve startupu, popsala jeden ze svých víkendových zážitků: „Luna mi zavolala a řekla: Ahoj, mohla bys zítra ráno v osm být v obchodě? Tým doručí router a ty ho musíš nastavit. Bylo to naplánováno na neděli.“
Luna si totiž sama objednala internetové připojení, naplánovala instalaci, přihlásila se k odvozu odpadu a recyklaci a sjednala firmu na instalaci bezpečnostního systému. Běžná provozní agenda, kterou normálně řeší manažer — akorát že tento manažer nemá tělo.
Problém, se kterým nikdo nepočítal
A tady přichází ta část, kvůli které stojí za to celý experiment sledovat. Poměrně brzy se totiž ukázalo, že Luna má tendenci dělat na zákazníky příliš dobrý dojem. Natolik dobrý, že začala nabízet zboží, které obchod vůbec neprodává. Prostě si ho vymyslela.
Když ji tvůrci konfrontovali, Luna „přiznala“, že pod tlakem mívá problém s vymýšlením věrohodně znějících detailů. To je mimochodem jev, který odborníci na AI nazývají halucinace — systém generuje informace, které zní přesvědčivě, ale nemají oporu v realitě.
Původně Luna komunikovala se zákazníky převážně hlasem, ale její příliš uměle znějící projev nebyl každému po chuti. Tým z Andon Labs proto přešel na častější psanou komunikaci. Jenže ani ta není bez problémů — Luna i v textové formě občas fabuluje. Vypadá to, že lidské zaměstnance bude obchod potřebovat víc, než se na začátku zdálo.
Experiment, nebo předzvěst nové éry?
Andon Market není první pokus tohoto typu. Andon Labs ve spolupráci s různými firmami již dříve provozoval AI prodejní automaty. Ani tehdy se provoz neobešel bez chyb. Sami zakladatelé k tomu otevřeně říkají, že netvrdí, že jsou podobné systémy pro svět úžasné — spíše se snaží ukázat, kam technologie směřuje a co zatím zvládne a co ne.
Oba lidští zaměstnanci jsou podle vedení startupu zaměstnáni řádně s odpovídajícím platem. Nejde tedy o situaci, kde by AI nahradila lidi — paradoxně si je sama vyžádala. To je moment, nad kterým se vyplatí se zamyslet. Systém navržený k autonomnímu řízení obchodu si sám vyhodnotil, že bez lidí to nepůjde.
Pro běžného spotřebitele to může působit jako kuriozita z druhého konce světa. Jenže podobné experimenty naznačují směr, kterým se maloobchod může v příštích letech ubírat. Automatizované pokladny v supermarketech jsme si zvykli brát jako samozřejmost. Představa, že celý provoz obchodu řídí AI, už nezní jako sci-fi — zní jako příští krok.
Co to znamená pro nás?
Zatímco v San Francisku testují obchod s AI manažerkou, v Česku řešíme jiné věci — třeba inspekce nedávno odhalila hračku s 335× překročeným limitem olova. Svět se ale mění rychle a technologie, které dnes vypadají jako experiment, se za pár let mohou stát standardem.
Luna zatím není dokonalá. Vymýšlí si, občas volá v neděli ráno a zákazníky ne vždy dokáže přesvědčit svým hlasem. Ale umí navrhnout obchod od nuly, objednat zboží, najmout zaměstnance, zařídit internet i odvoz odpadu. A to vše bez jediné minuty spánku, dovolené nebo nemocenské.
Otázka nezní, jestli se AI dostane do obchodů. Otázka zní, jak rychle a kolik lidských zaměstnanců si tentokrát sama vyžádá. Případ Luny totiž ukazuje něco nečekaného — čím schopnější umělá inteligence je, tím víc si možná uvědomuje, že bez lidí to zatím nejde.
A mimochodem, pokud vás zajímají nečekaná odhalení z úplně jiného soudku — dva turisté vykopali u Zvičiny poklad a obsah schránek stojí za přečtení.
Zdroje
