Obsah článku
Dvacet let naslouchat příběhům žen, které se potýkají s rakovinou – to je zkušenost, která člověka změní. Chorvatská onkoložka a specialistka na radioterapii Dr. Ilona Sušac se za tu dobu setkala se stovkami pacientek a v rozhovorech pro chorvatská média otevřeně promluvila o tom, co podle ní za vznikem nádorů nejčastěji stojí. Její slova by neměla zapadnout.
Emocionální trauma jako opomíjený faktor
Když se Dr. Sušac ptají, co mají její pacientky společného, odpověď ji překvapí málokterého laika: emocionální trauma. „U žen s rakovinou prsu se s tímto vzorcem setkávám znovu a znovu. Jejich příběhy mají překvapivě podobné rysy – hluboce prožité ztráty, dlouhodobý vnitřní stres, potlačené emoce,“ popisuje lékařka. Zároveň zdůrazňuje, že úspěšná léčba nestojí jen na medicíně v tradičním slova smyslu. Stejně důležitá je práce s psychickým stavem pacientky i jejím nejbližším okolím – rodinou.
Toto přesvědčení ji vedlo k tomu, aby na psychické zdraví upozorňovala stejně důrazně jako na fyzické. Potlačování emocí, nevyřešené konflikty a chronický stres podle ní mohou mít v dlouhodobém horizontu závažné důsledky pro celý organismus.
Mladší pacientky a syndrom synchronních nádorů
Znepokojivým trendem, který Dr. Sušac ve své praxi registruje, je klesající věk pacientek. Nejmladší ženě, u níž diagnostikovala rakovinu prsu, bylo pouhých 19 let. Zvyšuje se také počet žen, u nichž se nádory objevují na více místech zároveň – odborníci tomuto jevu říkají synchronní nádory. Příkladem může být souběžný výskyt rakoviny tlustého střeva a plic nebo rakoviny prsu a slinivky. Dr. Sušac tento nárůst kombinovaných forem onemocnění spojuje mimo jiné s dopady covidové pandemie a se změnami v životním stylu, které s sebou přinesla.
Ultra-zpracované potraviny a endokrinní disruptory
Dalším tématem, které lékařka otevřeně zmiňuje, je kvalita toho, co jíme. Moderní jídelníček je podle ní plný látek, které tělu nepřejí – pesticidů, chemických přísad a zejména endokrinních disruptorů. Jde o chemické sloučeniny, které v těle napodobují přirozené hormony a mohou tím narušovat jemně nastavenou rovnováhu hormonálního a nervového systému. Problémem je, že se tyto látky skrývají v celé řadě běžně dostupných produktů – od průmyslově zpracovaných potravin až po různé plasty či kosmetiku.
Podle Dr. Sušac mohou endokrinní disruptory za určitých podmínek přispívat k přeměně zdravých buněk na nádorové a urychlovat růst již vzniklých nádorů. Hektický životní styl, který lidem nedává prostor se zastavit, zdravě se najíst ani zpracovat emoce, tento problém ještě umocňuje.
Genetika nestačí – záleží na prostředí i životním stylu
Mnoho lidí si myslí, že rakovina je především záležitostí genů – buď ji máte v rodině, nebo ne. Dr. Sušac tento pohled koriguje: dědičné formy rakoviny prsu tvoří pouze 5 až 10 % všech případů. Zbytek je ovlivněn tím, co vědci nazývají epigenetikou – tedy tím, jak vnější podmínky a náš životní styl ovlivňují aktivitu genů. Jinými slovy: geny sice neseme, ale to, zda se „zapnou“ nebo zůstanou tiché, závisí z velké části na tom, jak žijeme.
To je podle lékařky vlastně zpráva plná naděje. Nemůžeme změnit svůj genetický kód, ale máme vliv na to, jaké prostředí mu vytváříme.
Prevence a péče o duševní pohodu
Co tedy Dr. Sušac doporučuje? Předně pravidelné preventivní prohlídky. Ultrazvukové vyšetření prsů doporučuje absolvovat nejpozději do 30 let věku, aby měl lékař srovnávací základ pro sledování případných změn v čase. Čím dříve se odchylka zachytí, tím lepší jsou vyhlídky na úspěšnou léčbu.
Neméně důležitá je ale každodenní péče o duševní pohodu. Lékařka nabádá k tomu, abychom se učili otevřeně vyjadřovat své pocity, vyhledávali podporu v blízkých vztazích a aktivně hledali způsoby, jak zvládat konfliktní situace. Hromadění negativních emocí a dlouhodobý stres bez ventilu podle ní není nic, co by tělo snášelo bez následků.
Poznámka redakce: Informace v tomto článku vycházejí z odborných zkušeností lékařky a slouží pouze pro obecnou osvětu. Nenahrazují lékařskou konzultaci. Při jakýchkoliv zdravotních obavách se vždy obraťte na svého lékaře.
