Obsah článku
Napoleon Bonaparte zemřel 5. května 1821 na ostrově Sv. Heleny. Bylo mu jednapadesát let. Pitva, kterou si sám výslovně přál, měla odhalit příčinu smrti. Místo odpovědí ale přinesla ještě víc otázek — a ty se táhnou dodnes.
Poslední slova, která pronesl
„Francie. Můj syn. Armáda.“ To byly poslední věty muže, který ovládal většinu Evropy. Napoleon Bonaparte vydechl naposledy 5. května 1821 na jednom z nejodlehlejších obydlených ostrovů světa. K nejbližšímu pobřeží západní Afriky to bylo téměř 2000 kilometrů bouřlivého oceánu. Jakákoliv pomoc zvenčí byla prakticky vyloučena.
Dva dny předtím obdržel poslední pomazání. Na konci dubna začal zvracet krev. A ve své závěti napsal větu, která dodnes znepokojuje historiky — prohlásil, že je obětí atentátu anglické oligarchie.
Z vládce Evropy vězněm na skále uprostřed oceánu
Napoleon připlul na Svatou Helenu na podzim roku 1815. Bylo mu pouhých 46 let. Za sebou měl kariéru, která nemá v evropských dějinách obdoby. Syn chudého korsického úředníka se chopil vlády nad Francií v roce 1800, o čtyři roky později se nechal prohlásit císařem.
Během následující dekády ovládl většinu kontinentu, přežil katastrofální tažení do Ruska, přečkal první vyhnanství na Elbě a triumfálně se vrátil k moci. Teprve porážka u Waterloo ho zastavila definitivně.
Na Elbě přitom žil jako neomezený vládce ostrova a udržoval kontakt se svými příznivci. Britové se poučili. Podruhé mu takovou svobodu nedali. Svatá Helena měla být vězením, ze kterého není úniku.
Vlhký dům plný krys a jediný kůň
Podmínky na ostrově nemohly být vzdálenější standardům francouzského dvora. Napoleon žil ve vlhkém, studeném domě zamořeném krysami. Britští strážní ho nepřetržitě hlídali. Společnost mu dělalo jen několik přátel a kůň, v jehož sedle trávil většinu dne.
Mohl se pohybovat v okruhu dvaceti kilometrů, které mu vyměřil jeho žalářník. Číst. Diktovat memoáry. Psát dopisy — ty ovšem procházely přísnou cenzurou. Pro muže, který ještě před pár lety rozhodoval o osudu milionů lidí, to musela být nesnesitelná existence.
A přesně tady se jeho tělo začalo hroutit. Během pěti let na ostrově viditelně zestárnul. Podobně jako tělo, které začne ničit samo sebe při sepsi, i Napoleonův organismus postupně slábnul.
Příznaky, které přicházely jeden za druhým
V roce 1817 se u Napoleona projevil zánět jater spojený se žloutenkou. Tehdy to ještě nebylo kritické. Ale na konci roku 1820 už viditelně strádal.
Stěžoval si na stále silnější bolesti břicha, neustávající škytavku a záchvaty zvracení. Na jaře 1821 přibyla celková slabost a úporná zácpa. Jeho stav byl tak vážný, že trval na sepsání závěti.
A právě v ní vyslovil přání, aby byl pohřben na břehu Seiny. Ne na Svaté Heleně. Ne v Anglii. U řeky, která protéká srdcem jeho Francie.
Pitva, která nic nevyřešila
Napoleon výslovně požadoval, aby jeho tělo po smrti otevřeli. Chtěl vědět — a chtěl, aby věděl celý svět. U pitvy byli přítomni jak Napoleonovi přátelé, tak zástupci Británie. Přesto nepřinesla jednoznačný závěr.
Podle jedněch dochovaných zpráv lékaři nalezli v žaludku množství lézí a nádorů, které svědčily o pokročilé rakovině. Jiné poznámky zmiňují pouze neléčený žaludeční vřed. Další popis hovoří o abnormálně zvětšených játrech.
Tři různé zprávy. Tři různé závěry. Velký vojevůdce byl pohřben, aniž by kdokoliv s jistotou věděl, co ho zabilo.
Rakovina, jed, nebo lékaři?
Dodnes existují tři hlavní teorie o Napoleonově smrti. První a nejrozšířenější říká, že podlehl rakovině žaludku. Symptomy by tomu odpovídaly — bolesti břicha, zvracení, hubnutí, zvracení krve.
Druhá teorie je temnější. Napoleon sám ve své závěti označil svou smrt za atentát. Byl otráven, aby se nemohl potřetí vrátit k moci? Jeho první útěk z Elby otřásl celou Evropou. Měl někdo strach, že by se totéž mohlo opakovat?
A pak je tu třetí možnost — primitivní lékařské praktiky tehdejší doby. Co když Napoleona nezabila nemoc ani jed, ale samotná léčba?
Záhada trvající přes dvě staletí
Uplynulo přes 200 let a příčina Napoleonovy smrti zůstává předmětem debat historiků i vědců. Muž, který změnil mapu Evropy, zemřel na skále uprostřed oceánu — a ani dnes nevíme přesně proč.
Je to paradox hodný Napoleonova života. Člověk, který řídil osudy národů, nedokázal ovlivnit ani to, jak bude vysvětlena jeho vlastní smrt. Mimochodem — pokud vás zajímají příběhy slavných osobností a jejich potomků, podívejte se třeba na dceru nejpodivnější herečky Hollywoodu, která vyrostla.
A pro ty z vás, kteří mají raději kuchyni než historii — věděli jste, že existuje i slavná torta Napoleon, kterou zvládnete za půl hodiny? Alespoň v tomhle případě víme přesně, co je uvnitř.
Co myslíte vy? Zemřel Napoleon přirozenou smrtí, nebo ho někdo chtěl umlčet navždy? Napište nám do komentářů.
Zdroje
