Obsah článku
V pátek 17. dubna se nad střední Evropou odehrála podívaná, kterou viděly tisíce lidí. Na severní obloze se zjevil jasný bolid, zářivý jako Měsíc v úplňku. Pronikl atmosférou tak hluboko, že z něj na zem dopadly meteority. Kde přesně – to vědci odmítají říct. A mají k tomu pádný důvod.
Sedm sekund, které skončily 14 kilometrů nad zemí
Přesně ve 20 hodin, 53 minut a 59 sekund se na obloze rozsvítil objekt, který za necelých sedm sekund urazil téměř 75 kilometrů světelné dráhy. Letěl po strmé trajektorii přibližně jihovýchodním směrem a postupně sílil v jasnosti. Celá dráha ležela západně od polského města Lodž.
V maximu svítil stejně jako Měsíc v úplňku. To samo o sobě by stačilo na mimořádnou událost. Jenže pak přišlo něco, co astronomové vidí zřídka. Bolid pohasl teprve ve výšce pouhých 14 kilometrů nad zemským povrchem. To je extrémně nízko – většina podobných těles vyhasne mnohem výš.
Proč letěl tak hluboko?
Odpověď je v samotném materiálu. Šlo o velmi soudržný meteoroid – tedy kosmické těleso, které atmosféra nedokázala rozložit tak rychle jako obvykle. Místo aby se rozpadlo a shořelo vysoko nad zemí, pronikalo stále hlouběji a hlouběji.
„V tu dobu byl již zbrzděný natolik, že významný zbytek jeho původní hmoty přečkal ablační fázi letu a dopadl na zemský povrch jako meteorit,“ popsali Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Jednoduše řečeno – kus vesmírného kamene přistál někde v Polsku. A právě tady příběh získává zajímavý zvrat.
Vědci mlčí. Záměrně.
Kde přesně meteority dopadly? Kolik jich je? Jak jsou velké? Na žádnou z těchto otázek čeští ani polští vědci zatím neodpovídají. „Podrobnosti o počtu, velikosti a oblasti pádu meteoritů v této chvíli zveřejňovat nebudeme,“ uvedli astronomové z Ondřejova s tím, že se na tom dohodli s polskými kolegy.
Důvod vysvětlil tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan: „Jedná se o cenný vědecký vzorek ze Sluneční soustavy. Proto chceme, aby meteority hledali vědci nebo dobrovolníci pod dohledem vědců, a ne sběrači, kteří je pak prodávají na burze.„
Meteority totiž představují na sběratelském trhu žádané zboží. Vzácné kousky se prodávají za tisíce dolarů za gram. Pokud by vědci prozradili oblast dopadu, riskovali by, že se na místo sjede armáda lovců s detektory kovů dřív, než tam dorazí vědecký tým.
Odkud těleso přiletělo?
Díky přesným měřením z Evropské bolidové sítě, jejíž centrum sídlí v Astronomickém ústavu v Ondřejově, se podařilo zpětně vypočítat dráhu meteoroidu před srážkou se Zemí. Jedno oběžení kolem Slunce mu trvalo téměř přesně dva pozemské roky. Jeho dráha byla jen mírně nakloněná k rovině ekliptiky – tedy k rovině, ve které obíhá Země.
Tento typ dráhy je typický pro meteoroidy asteroidálního původu. Nešlo tedy o úlomek komety, ale o kus horniny, který se kdysi oddělil od asteroidu a putoval vesmírem, než se střetl s naší planetou.
Jak to celé vědci zaznamenali
Klíčovou roli sehrála síť speciálních přístrojů rozmístěných po celé střední Evropě. Stanice Evropské bolidové sítě nepřetržitě sledují oblohu a zaznamenávají jasné meteory. Právě díky těmto stanicím dokázali vědci přesně určit trajektorii, rychlost i místo zániku bolidu – a spočítat, kam dopadly zbytky.
V pátek večer navíc pomohlo počasí. Nad většinou Česka i velkou částí střední Evropy včetně Polska bylo jasno. Bolid tak vidělo množství lidí pouhýma očima – na severní až severovýchodní obloze nízko nad obzorem.
Meteor, bolid, meteorit – jaký je vlastně rozdíl?
Terminologie kolem kosmických těles dokáže zmást. Dokud se drobné těleso pohybuje vesmírem, jde o meteoroid. Větší kusy se nazývají asteroidy. Jakmile meteoroid vstoupí do atmosféry a vzplane vlivem ionizace okolních molekul, vzniká meteor – to je ten světelný úkaz na obloze. Pokud je mimořádně jasný, astronomové ho označují jako bolid. A pokud úlomky přežijí průlet atmosférou a dopadnou na zem, říká se jim meteority.
V tomto případě máme kompletní sadu – od meteoroidu přes bolid až po meteorit na zemi. To se stává výjimečně zřídka.
Kdy se dozvíme víc?
Zatím není jasné, kdy vědci zveřejní přesnější informace o místě dopadu. Záleží na průběhu hledání. Jisté je, že někde západně od Lodže leží kousky vesmírné horniny staré miliardy let. A právě teď je hledají lidé, kteří vědí, co s nimi.
Pokud jste ten páteční večer byli venku a zahlédli jste na obloze něco neobvyklého – gratulujeme. Viděli jste moment, kdy kousek Sluneční soustavy dorazil až na Zemi. Sdílejte tento článek s každým, kdo tu noc koukl na nebe a říkal si, co to vlastně bylo.
Mohlo by vás také zajímat: Vědci zjistili, ve kterém věku tělo zestárne naráz nebo Komáři si vybírají oběti podle jediné věci. Víte jaké?
Zdroje
