Obsah článku
Rover Curiosity provedl na Marsu experiment, který dosud nikdo mimo Zemi nevyzkoušel. Výsledky překvapily i samotné vědce — mezi nalezenými molekulami je jedna, která nápadně připomíná stavební kámen DNA.
Šestikolový rover, který na rudé planetě pracuje už od roku 2012, tentokrát použil metodu zvanou TMAH termochemolýze. Jde o vůbec první experiment svého druhu provedený mimo naši planetu. A jeho výsledky otevírají otázky, na které zatím nikdo nedokáže odpovědět.
Přes 20 molekul v prastarém jezerním dně
Curiosity se aktuálně pohybuje v oblasti Glen Torridon uvnitř marsovského kráteru Gale. Právě tady, v jílovitých pískovcích lokality Knockfarrill Hill, rover analyzoval horniny staré přibližně 3,5 miliardy let. Šlo o sedimenty usazené vodou, která tam kdysi proudila.
Palubní přístroj SAM (Sample Analysis at Mars) využil chemickou látku hydroxid tetramethylamonný k detekci organických molekul. Celkem jich identifikoval více než 20. Pět ze sedmi potvrzených různorodých organických sloučenin přitom na Marsu dosud nikdo nezaznamenal.
Mezi nově nalezenými látkami figurují molekuly obsahující dusík a síru. Ty se podobají surovinám, které na Zemi pomohly nastartovat vznik života. Jedna z detekovaných sloučenin má dokonce strukturu podobnou prekurzorům DNA — molekuly, která nese genetickou informaci ve všech živých organismech na naší planetě.
Život, nebo geologie? Odpověď zatím neexistuje
Tady začíná ta část, která vědcům nedá spát. Experiment totiž nedokáže určit, jestli nalezené látky pocházejí z dávného marsovského života, nebo z čistě nebiologických geologických procesů. Organické sloučeniny — tedy molekuly tvořené převážně atomy uhlíku vázanými na další prvky — sice tvoří základ veškerého života na Zemi. Ale vznikají i bez jakéhokoli života.
Celkový počet organických sloučenin identifikovaných na Marsu nyní dosahuje desítek. Všechny mohly teoreticky vzniknout bez přičinění živých organismů. Přesto je tu jedna věc, která vědce fascinuje — chemická různorodost nalezených molekul přežila miliardy let diageneze i vystavení kosmické radiaci. To samo o sobě překvapuje.
Mars byl kdysi úplně jiný svět
Mars vznikl, stejně jako Země, přibližně před 4,5 miliardy let. V rané fázi své historie vypadal dramaticky odlišně od dnešní pusté, chladné a suché krajiny. Byl teplejší a vlhčí — v době, kdy na Zemi teprve vznikal život.
Oblast Glen Torridon v kráteru Gale vědci vybrali záměrně. Domnívají se, že právě tady mohly panovat podmínky příznivé pro existenci dávného života — pokud tam vůbec někdy byl. Vyschlé jezerní dno poblíž rovníku planety nabízí ideální místo pro pátrání po stopách minulosti.
Co to znamená pro hledání mimozemského života
Amy Williamsová, astrobioložka z Floridské univerzity a hlavní autorka studie publikované v časopise Nature Communications, to shrnula opatrně: „Zatím nemůžeme říci, že Mars někdy hostil život, ale naše zjištění dále podporují důkazy, že Mars byl v době, kdy na Zemi vznikal život, obyvatelným světem.“
Právě ta opatrnost mluví za vše. Vědci nenašli důkaz života. Nenašli ale ani důkaz, že tam život být nemohl. Našli molekuly, které na Zemi stály u zrodu všeho živého. A nedokážou vysvětlit, jak se tam dostaly.
Rozmanitost nalezených organických látek naznačuje, že Mars si v sedimentech uchoval chemickou pestrost navzdory miliardám let přeměn hornin a bombardování radiací. Jako by ta planeta stále skrývala příběh, který jsme ještě nerozluštili.
Curiosity operuje na Marsu už třináctým rokem. A pořád nachází věci, se kterými nikdo nepočítal. Otázka zní — kolik dalších překvapení ta planeta ještě skrývá?
Mimochodem, někdy překvapení nečekáte ani na Zemi. Třeba když zjistíte, co o vás prozradí odpovědi na pouhých 10 jednoduchých otázek. A pokud vás zajímají nečekané objevy i v běžném životě, možná vás překvapí, co všechno se dá udělat s věcmi, které běžně vyhazujete.
Co myslíte — žil na Marsu někdy život? Podělte se o svůj názor v komentářích.
Zdroje
