Obsah článku
Žena přes deset let bojovala se třemi autoimunitními chorobami, které jí dohromady znemožňovaly normální život. Lékaři v německém Erlangenu pak zkusili něco, co se u takových pacientů nikdy předtím nedělalo — a výsledek překvapil i je samotné.
Denní transfuze a devět léčeb, které nefungovaly
Představte si, že nemůžete opustit nemocniční pokoj. Že každý den potřebujete transfuzi krve a obrovské dávky léků jen proto, abyste se dožili dalšího rána. Přesně tak vypadal život sedmačtyřicetileté pacientky z Německa. Víc než deset let žila se třemi autoimunitními onemocněními, které se navzájem zhoršovaly tím nejzákeřnějším možným způsobem.
Lékaři jí postupně nasadili devět různých terapií. Žádná z nich ale nepřinesla trvalejší úlevu. Výsledky byly vždy jen krátkodobé a často kontraproduktivní — lék, který pomáhal proti jedné nemoci, okamžitě rozbouřil zbylé dvě. Byl to začarovaný kruh, ze kterého neexistovala cesta ven. Alespoň ne žádná, kterou by klasická medicína znala.
Tři nemoci, které si navzájem „pomáhaly“ ničit tělo
Všechny tři choroby měly jeden společný jmenovatel — špatně fungující B-buňky. To jsou bílé krvinky, které za normálních okolností vyrábějí protilátky proti infekcím. U této pacientky se ale obrátily proti vlastnímu tělu. Její imunitní systém napadal její vlastní červené krvinky a způsoboval řadu dalších závažných komplikací.
Nejhorší na tom bylo, že dopady jednotlivých nemocí šly přímo proti sobě. Léčba jedné automaticky zhoršovala průběh ostatních dvou. Lékaři se ocitli v situaci, kdy žádný standardní postup nemohl fungovat. Museli vymyslet něco úplně jiného.
Brýle pro lovce vadných buněk
Terapie CAR-T se v současnosti používá hlavně u některých druhů rakoviny, kde dosahuje vynikajících výsledků. Princip je fascinující a dá se vysvětlit poměrně jednoduše.
Lékaři pacientce odebrali bílé krvinky a izolovali z nich T-buňky — takzvané T-lymfocyty. Ty fungují jako hlídači, kteří v těle pátrají po nebezpečných nebo nenormálních buňkách. Kdo si pamatuje seriál Byl jednou jeden život, může si je představit jako malá vznášedla s posádkou, která hlídkuje v krevním řečišti.
Problém byl v tom, že tyto hlídky nedokázaly vadné B-buňky pořádně rozeznat. Lékaři je proto v laboratoři geneticky upravili — naučili je rozpoznávat specifický protein CD19, který se nachází na povrchu B-buněk. Jako by pilotům těch vznášedel nasadili speciální brýle, díky kterým konečně viděli, kdo je nepřítel.
Takto „vylepšené“ T-buňky pak pacientce vrátili zpět do těla. A ony se pustily do práce.
Tři týdny a svět se otočil
Pouhé tři týdny po poslední fázi zákroku dokázala žena v běžném životě fungovat způsobem, který neznala celé roky. Její imunitní systém přestal napadal červené krvinky. Zlepšily se i další autoimunitní potíže, které ji sužovaly tak dlouho, že si už ani nepamatovala, jaké to je být zdravá.
O několik měsíců později se její B-buňky přirozeně obnovily. A tady přišlo to překvapení — vypadaly zcela zdravě. Podle studie publikované v prestižním odborném žurnálu Med to vypadá, jako by došlo k úplnému resetu celého imunitního systému. Jako by někdo vypnul počítač plný virů a znovu ho zapnul s čistým operačním systémem.
Čtrnáct měsíců a počítá se dál
V době publikace studie uplynulo od terapie už čtrnáct měsíců. Zdravotní stav pacientky je stabilní a žena se do značné míry vrátila k normálnímu životu. Chodí ven, nepotřebuje transfuze, nebere hrstě léků. Pro někoho, kdo předtím nemohl opustit nemocniční pokoj, je to změna, která se dá jen těžko popsat slovy.
Pacientka ale není stoprocentně zdravá. Stále má o něco méně bílých krvinek, než je obvyklé, a mírně zvýšené jaterní enzymy. Lékaři se ale domnívají, že tyto problémy pravděpodobně souvisejí spíš s dlouholetou předchozí léčbou než se samotnou terapií CAR-T. Více než deset let intenzivní medikace zanechá na těle stopy, které se nezhojí přes noc.
Funguje to i u dalších nemocí?
A teď to, co zajímá vědce nejvíc. Výsledky této jediné pacientky naznačují — zatím velmi opatrně — že by CAR-T terapie mohla fungovat nejen u kombinace těchto tří konkrétních chorob, ale potenciálně také u dalších autoimunitních onemocnění. Tedy u nemocí, při kterých se imunitní systém obrací proti vlastnímu tělu.
Autoimunitních chorob existují desítky a trpí jimi miliony lidí po celém světě. Patří mezi ně například roztroušená skleróza, lupus, revmatoidní artritida nebo celiakie. Pokud by se potvrdilo, že CAR-T terapie dokáže imunitní systém skutečně „resetovat“, otevřelo by to dveře k léčbě, o které se dosud nikomu ani nesnilo.
Zatím jde ale o jednu jedinou pacientku. Vědci zdůrazňují, že je třeba další výzkum, větší studie a delší sledování, než bude možné cokoliv zobecňovat. Přesto je tento případ považován za mimořádný a v odborné komunitě vzbudil zaslouženou pozornost.
Co to znamená pro běžné pacienty
Pokud vás nebo někoho z vašich blízkých trápí autoimunitní onemocnění, je fér říct, že CAR-T terapie zatím není běžně dostupná pro tyto diagnózy. Stále se jedná o experimentální léčbu, která se provádí pouze v rámci klinických studií na specializovaných pracovištích. Je nákladná, technologicky náročná a zatím nemá dostatečná data pro širší nasazení.
Přesto tento příběh ukazuje směr, kterým se medicína ubírá. Místo toho, aby lékaři potlačovali symptomy jedním lékem za druhým, začínají hledat způsoby, jak problém vyřešit u kořene — přeprogramovat samotný imunitní systém.
Tělo této ženy dostalo druhou šanci. A s ním možná i naděje milionů dalších lidí, kteří žijí s nemocemi, na které zatím neexistuje lék. Jak jejich příběhy dopadnou, ukážou až příští roky výzkumu. Jednou věcí si ale můžeme být jisti — medicína právě udělala krok, na který se bude ještě dlouho vzpomínat.
Zajímají vás další neuvěřitelné příběhy? Přečtěte si třeba, jak to dopadlo, když si seniorka vyzvedla důchod a přišlo něco, co šokovalo celou Prahu.
Zdroje
