Obsah článku
Iva Janžurová patří k nejobdivovanějším českým herečkám. Celý život budila dojem, že o ní víme všechno — role, dcery, úsměv na plátně. Jenže jedna věc z jejího soukromí zůstávala po tři desetiletí zahalena mlčením — a když vyšla najevo, málokdo tomu dokázal uvěřit.
Žena, která se nebojí ničeho — kromě jedné věci
Iva Janžurová oslaví 85 let a stále hraje. Na jevišti i před kamerou. Získala desítky ocenění, zahrála ve více než stovce filmů a diváci ji milují od šedesátých let dodnes. Přesto existuje jedna jediná věc, které se tato železná dáma českého divadla celý život vyhýbala. A většina jejích fanoušků na to přišla až po letech.
Ta věc? Svatba. Úřední razítko. Papír s podpisem. Iva Janžurová žila se svou životní láskou, režisérem Stanislavem Remundou, plných třicet let bez jediného svatebního obřadu. V době, kdy se v Československu bralo téměř povinně, to bylo něco naprosto neslýchaného.
Láska, která nepotřebovala razítko
Se Stanislavem Remundou se poznali v divadle. On režíroval, ona hrála. Jiskra přeskočila okamžitě. Narodily se jim dvě dcery — Theodora a Sabina. Obě později šly v matčiných stopách a staly se herečkami.
Jenže Janžurová a Remunda se nikdy nevzali. Třicet let sdíleli domácnost, rodinu, kariéru — a přesto odmítali vstoupit do manželství. Proč? Janžurová o tom mluvila jen zřídka. Naznačovala, že svatbu prostě nepotřebovali. Jejich vztah fungoval bez papíru lépe než mnohá manželství s razítkem.
Remunda zemřel v roce 2005. Odešel tiše, bez velkých titulků. A Janžurová o něm dodnes mluví s takovou láskou, že vám při tom naskočí husí kůže.
Dcery, které zdědily víc než talent
Theodora a Sabina Remundovy vyrostly v domácnosti, kde se každý večer mluvilo o divadle, filmu a umění. Obě se staly herečkami — ale každá úplně jinak. Theodora šla cestou klasického herectví, Sabina experimentovala.
Janžurová nikdy netlačila dcery do herectví. Říkala, že by byly šťastné i jako zahradnice, kdyby to tak cítily. Přesto obě skončily před kamerou. Geny zkrátka nezapřete.
Co ale fanoušci dlouho netušili — Janžurová prožila během mateřství období, kdy vážně uvažovala o konci kariéry. Chtěla být doma s holkami. Chtěla péct buchty a chodit na procházky. Nakonec ji vždy stáhlo zpátky jeviště.
Role, která ji stála zdraví
Janžurová patří k herečkám, které do každé role dávají absolutně všechno. Fyzicky i psychicky. Některé postavy ji vyčerpaly natolik, že po natáčení skončila na kapačkách. Přesto nikdy neodmítla roli, která ji oslovila.
Mezi její nejslavnější patří komedie — Světáci, Já trpím, ty trpíš, Dáma na kolejích. Jenže Janžurová je ve skutečnosti tragédka. Nejsilnější výkony podala v dramatických rolích, které divák téměř neviděl. Divadelní inscenace, kde plakala tak upřímně, že brečelo celé hlediště.
V 85 letech stále stojí na prknech. Stále se učí texty. Stále přichází na zkoušky jako první.
Jedno tajemství zůstává
Janžurová celý život chránila jedno místo — svůj skutečný vnitřní svět. Na veřejnosti se směje, vtipkuje, hraje. Doma? Tam je prý úplně jiný člověk. Tichý, přemýšlivý, občas smutný. Málokdo ji viděl takovou.
Jednou v rozhovoru pronesla větu, která říká všechno: „Lidi si myslí, že mě znají. Ale znají jen moje postavy. Mě nezná skoro nikdo.“
A co vy? Znáte Ivu Janžurovou — nebo jen její role? Napište nám, která vás zasáhla nejvíc. A sdílejte — tuhle ženu si zaslouží obdivovat celé Česko.
Zdroje
