Obsah článku
Nemusíte být lékař ani biolog, abyste věděli, že každý člověk má svou krevní skupinu. A pokud jste někdy sledovali seriály jako Chirurgové nebo Dr. House, víte, že přijetí nesprávné krve může být životu nebezpečné. Ale víte, co krevní skupiny skutečně znamenají a jak mohou ovlivnit vaše zdraví?
Co je krevní skupina a jak vzniká?
Krev se skládá z tekuté části – plazmy – a z buněčných složek, jako jsou červené a bílé krvinky nebo krevní destičky. Na povrchu červených krvinek se nacházejí antigeny, specifické bílkoviny, které určují naši krevní skupinu.
Nejznámější klasifikací je AB0 systém, který rozděluje krev na skupiny A, B, AB a 0. To, jaké antigeny se na vašich krvinkách nacházejí (nebo chybí), určuje, jakou krev můžete přijmout a komu můžete darovat.
Jak fungují protilátky a proč na plazmě záleží?
Vaše krevní plazma obsahuje protilátky, které rozpoznávají a ničí „cizí“ krev. Pokud tedy člověk s krevní skupinou A dostane krev skupiny B, imunitní systém spustí útok, což může vést k vážné až smrtelné reakci.
Naopak lidé s krevní skupinou 0 nemají na červených krvinkách žádné antigeny, ale jejich plazma obsahuje protilátky proti A i B. To z nich činí tzv. univerzální dárce – mohou krev darovat téměř komukoliv.
Na druhém konci spektra stojí lidé s krevní skupinou AB. Jejich krev obsahuje oba antigeny A i B, ale žádné protilátky. Jsou to tzv. univerzální příjemci, protože jejich tělo cizí krev nerozpozná jako hrozbu.
Co znamená Rh faktor a proč je důležitý?
Za označením vaší krevní skupiny často najdete znaménko + nebo – (například A+, B-). Jde o tzv. Rh faktor, další protein, který může být přítomen (pozitivní Rh) nebo chybět (negativní Rh).
Tím pádem rozlišujeme celkem 8 základních krevních skupin: A+, A-, B+, B-, 0+, 0-, AB+, AB-.
Rh faktor hraje klíčovou roli zejména v těhotenství. Pokud má matka Rh- a dítě Rh+, může dojít k tzv. Rh inkompatibilitě, při které tělo matky začne produkovat protilátky proti krevním buňkám dítěte. Tento stav může způsobit anémii, otok plodu nebo dokonce potrat. Naštěstí lze tomuto riziku předejít podáním injekce během těhotenství nebo krátce po porodu.
Jaké krevní skupiny jsou nejčastější?
Rozložení krevních skupin se liší podle regionu a populace. Například v Maďarsku i v České republice je nejčastější krevní skupina A, následovaná skupinami 0, B a AB.
Zdravotnická zařízení testují darovanou krev nejen podle krevní skupiny, ale také na přítomnost infekcí, jako je HIV, syfilis či hepatitida. Díky tomu je transfuze bezpečná a kontrolovaná.
Shrnutí: proč by vás vaše krevní skupina měla zajímat?
Krevní skupina není jen informace na kartičce pojištěnce. Ovlivňuje vaše možnosti darování krve, průběh těhotenství, a dokonce může být spojena s některými nemocemi a reakcemi imunitního systému. Pokud svou krevní skupinu neznáte, stojí za to si ji nechat zjistit – může vám jednou zachránit život.
