Předkové mají v talonu perfektní rady pro vaši zahradu, které se vyplatí znát i dnes. Pořádně vám například i to, jak využít věci, o kterých jste si mysleli, že jsou ve vaší zahrádce problémem!
Krtinec lze geniálně využít
Už naši předkové věděli, že zemina z krtinců pochází z takové hloubky, ve které se nenacházejí zárodky plísní, či jiných nemocí a ani škůdci (neboť krtek by je spolehlivě zničil). Tuto půdu preosiali a přidávali do květináčů na pěstování květin a používali i na výsev zeleniny nebo vysazování nejrůznějších rostlin.
Poškozené dřeviny se dají zachránit
Klejotok věděli naši předkové zlikvidovat a zachránit tak velmi cenné peckoviny v zahradách. Stačí, když postiženou kůru vyříznete a ránu potřete drcenými šalvějový listy , které působí jako dezinfekce. Stejně úspěšně můžete na dezifekciu použít obyčejný ocet.
Konec mravenců
Naši předkové věděli, že mravenci nesnášejí aromatickou vůni. Proto jim do mraveniště vtláčali rajčatové listy, bezové květy nebo hřebíček. Mraveniště bylo o pár dní zcela fuč.
Zázrak se jménem vrba!
Porozhlédněte se, jestli na svém pozemku, nebo před domem nemáte vrbu . Podstata triku totiž tkví v tom, že pro zakořeňování využijete dřevěnou hmotu vrby. Vše, co potřebujete je 15 až 20 větviček jakékoliv odrůdy vrby a nádoba s vodou.
Jak na to?
Umístěte nařezané větvičky do nádoby a zalijte mírně vlažnou vodou. Nechte je minimálně 24 hodin ve vodě (doporučuje se však i 48 hodinový pobyt), potom větvičky vyberte a do takto získaného roztoku ponořte na jeden den odřezky, které chcete zasadit. Po uplynutí této doby je zasaďte na místo, které jste si vybrali. Přírodní zakoreňovací roztok lze uchovat na chladném místě, nebo přímo v lednici po dobu jednoho měsíce bez ztráty účinku. S řízkováním dokáže skutečně ohromné věci. Vyzkoušejte tento starý, ověřený recept.
Popel a voda
Dejte do kbelíku 500 g dřevěného popela a zalijte ho 5 l vařící vody . Vyčkejte popel klesne ke dnu a dolijte dalších 5 litrů vody pokojové teploty (ideální je dešťová voda). Nechte úplně vychladnout a použijte na zalévání rajčat a další zeleniny. Jde o výborné přírodní hnojivo
Kopřiva ochrání vaši zahradu
Kopřivový kvas nebo kopřivové pivo je pro rajčata velmi užitečné . Zálivka z této rostlinky chrání rajčata před škůdci, houbovými chorobami a poskytuje jim skvělou výživu . Kopřivu natrháme do 10-litrového kbelíku (použijeme stonky, listy i kořeny), zalijeme dešťovou vodou vyhřátou na slunci a necháme 7-10 dní na slunci. Na zálivku používáme výluh zředěný s vodou v poměru 1:10 . Kopřivový výlouh je výborný i na rostliny napadené mšicemi.
Starý recept, který posiluje rostliny a zvyšuje jejich produktivitu
Odvar z cibulových slupek je vynikající výživou pro okurky, dýně, cuketu, brambory, mrkev, ředkvičky, zelí, i rajčata. Vděčné za tuto výživovou bombu však budou i ovocné stromy a keře. Odvar připravíme tak, že do smaltovaného kbelíku vložíme několik plných hrstí slupek , zalijeme vodou a přendáme na plamen. Přivedeme do varu, přikryjeme pokličkou a sejmeme z plamene. Odvar necháme několik dní stát a pak používáme na zalévání zeleniny (můžeme zalévat přímo na listy) . Já ředí s dešťovou vodou, ale můžete také s odstátou vodou z vodovodu - na jedno velké vědro přibližně 1-1 / 2 l odvaru .
Křen ochrání jabloně a hrušky před plísňovým onemocněním
Monilióza, která se objevuje na stromech vám může zničit celou budoucí úrodu. naši předkové dobře věděli, jak ji léčit už na začátku. Stačí, když nastrouháte 300 g křenu, zalijte ho 1 l horké vody a nálev necháte celý den louhovat - 24 hodin. Pak sceďte a zřeďte převařenou vodou v poměru 1: 10. Roztok aplikujte každých 14 dní na stromy v době květu, i krátce před kvetením i po něm.
Postřik proti mandelince bramborové z ořechových listů
Na přípravu potřebujeme 1 kg ořechových listů (čerstvé ořechy ze stromu vlašského ořechu) a 10 l dešťové vody . Smícháme, necháme louhovat týden a pak používáme jako postřik na zelené části brambor. Stejně můžete vytvořit i postřik z již zmíněného březového popela - 2 až 3 hrsti popela rozmícháme v 10 l vody, necháme pár hodin odležet a používáme jako postřik .
