Obsah článku
Ani teplé rukavice ani vlněné ponožky někdy nepomůžou – prsty prostě zbělají, znecitliví a ledovatě studí. Jestli se vám to děje opakovaně, možná za tím nestojí špatné oblečení, ale Raynaudův fenomén: cévní reakce, při níž se drobné tepny zásobující periferní části těla náhle stáhnou a přechodně omezí průtok krve.
Jak záchvat vypadá a proč zrovna palce bývají v klidu
Průběh je poměrně typický a přijde-li jednou, snadno ho příště poznáte. Nejprve prsty kvůli nedostatku okysličené krve výrazně zbělají, pak slabě zmodrají a nakonec – při opětovném prokrvení – zčervenají, přičemž toto závěrečné stadium bývá doprovázeno brnění nebo pálivou bolestí. Celý záchvat může trvat jen pár minut, ale také několik hodin.
Zajímavé je, že Raynaudův fenomén nejčastěji postihuje ukazováček až malíček, zatímco palce zůstávají většinou stranou. Proč tomu tak je, vědci zatím spolehlivě nevysvětlili.
Spouštěče, které vás možná překvapí
Zima je sice nejčastějším viníkem, ale zdaleka ne jediným. Záchvat dokáže vyvolat i krátký kontakt s chlazenou lahví nebo chvilkové sáhnutí do mrazáku – tedy situace, které by zdravého člověka nechaly klidným. Stejně tak ho spustí silný stres: adrenalin uvolněný při vypětí nutí cévní stěny k okamžitému stažení, přesně jako to dělá chlad.
Pozor si dejte také na kouření a nadměrnou konzumaci kávy. Nikotin i kofein cévy dále zužují, a tím zvyšují riziko dalšího záchvatu.
Primární, nebo sekundární forma – rozdíl je zásadní
Raynaudův fenomén existuje ve dvou podobách a jejich rozlišení rozhoduje o tom, jak vážně k celé věci přistupovat. Primární forma je zpravidla neškodná – nejčastěji postihuje mladší ženy bez jiných zdravotních potíží a nepředstavuje závažné riziko.
Sekundární forma je jiná kapitola. Bývá příznakem jiného onemocnění probíhajícího v těle – nejčastěji autoimunitních chorob, jako jsou sklerodermie nebo lupus. Může se také rozvinout u lidí, kteří dlouhodobě pracují s vibrujícími nástroji. Právě proto je důležité nenechávat opakující se záchvaty bez povšimnutí.
Co dělat, když záchvat přijde
Základním pravidlem je postupné zahřívání – žádné prudké výkyvy. Znecitlivělé prsty nikdy nedávejte přímo na horký radiátor; oslabená kůže může snadno utrpět popáleniny, i když teplotu nevnímáte. Místo toho ruce ponořte do vlažné vody a nechte je pomalu nabrat teplo.
Pomáhá také lehký pohyb – například krouživé pohyby v rameni, které podpoří cirkulaci. Oblékejte se do více volných vrstev bez stahujících gumiček a dbejte na to, aby celé tělo zůstalo v teple. Podchlazený organismus totiž automaticky „přesměruje“ krev z periferií k životně důležitým orgánům, a prsty na rukou i nohou jsou první na řadě.
Kdy zbytečně nečekat a zajít k lékaři
Pokud se bělení a znecitlivění prstů objevuje pravidelně, nebo pokud se na kůži začínají tvořit bolestivé prasklinky, je to signál k návštěvě lékaře – ideálně co nejdříve. Podrobnější vyšetření dokáže odhalit, zda jde o neškodnou primární formu, nebo zda tělo tímto způsobem upozorňuje na něco závažnějšího.
Zajít k doktorovi „zbytečně“ není ostuda. Drobný cévní výkyv a první příznak složitěji řešitelné nemoci mohou vypadat na pohled stejně – a jedině lékař dokáže spolehlivě rozlišit, o co jde. Konzultace s odborníkem je vždy tím nejbezpečnějším krokem.
