Obsah článku
Lidé, kteří v padesáti nekouří, nemají vysoký krevní tlak a nemají cukrovku, žijí bez demence průměrně o 13 let déle než ti, kteří všemi třemi rizikovými faktory trpí. To je hlavní závěr rozsáhlé studie zveřejněné 5. srpna v odborném časopise Neurology Open Access a vychází z dat sledovaných po dobu 26 let.
Výzkum provedl tým vědců z amerického zdravotnického zařízení NYU Langone Health pod vedením profesora Josefa Coreshe. Ten zdůraznil, že střední věk je klíčovým oknem, ve kterém má smysl jednat: „Naše zjištění naznačují, že lidé se musí těmto faktorům ve středním věku aktivně vyhýbat. Je to strategie pro zachování zdraví mozku po dobu delší než deset let.“
Na čem studie stojí
Výzkumníci čerpali z dat rozsáhlého amerického projektu ARIC (Atherosclerosis Risk in Communities), který byl zahájen v roce 1986 a sledoval účastníky po celá desetiletí. Do analýzy bylo zahrnuto přes 12 400 lidí s průměrným věkem 56 let, kteří na začátku sledování demencí netrpěli.
Každý účastník byl hodnocen z hlediska tří cévních rizikových faktorů: vysoký krevní tlak, diabetes 2. typu a kouření. Sledování trvalo v průměru 26 let. Za tu dobu se demence rozvinula u více než 3 000 lidí a dalších přes 5 200 účastníků zemřelo, aniž by se u nich demence projevila.
Autoři studie poctivě upozorňují, že jde o data ze sledování, nikoli o klinický pokus — výsledky tedy ukazují silnou souvislost, nikoli přímou příčinnost. I přesto jsou čísla natolik výrazná, že odbornou komunitu zaujala.
Co přesně těch třináct let dělá
Klíčový rozdíl nastal mezi dvěma krajními skupinami: ti bez jediného rizikového faktoru si v průměru uchovali mozek bez demence téměř o 13 let déle než ti, u nichž byly přítomny všechny tři faktory najednou. Přitom platilo, že i vyhnutí se jen jednomu nebo dvěma z nich bylo prospěšné — efekt se tedy sčítá postupně.
Pozoruhodné bylo také zjištění týkající se nositelů genu APOE4, který výrazně zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby. I tito geneticky více ohrožení lidé profitovali z toho, že ve středním věku žili zdravěji. Genetika tedy neznamená osud — způsob života hraje roli i u nich.
Proč je padesátka ten správný věk
Mozek se mění postupně, a škody způsobené vysokým tlakem nebo nekontrolovanou hladinou cukru se hromadí roky, než se projeví viditelně. Střední věk — zhruba 48 až 68 let, jak vymezila tato studie — je proto obdobím, kdy ještě lze změnami v životním stylu průběh zpomalit.
„Co je dobré pro srdce, je dobré i pro mozek,“ připomínají výzkumníci pravidlo, které se v kardiologii opakuje desítky let, ale v kontextu demence dostává nový, konkrétnější rozměr. Vysoký krevní tlak poškozuje cévy zásobující mozek, nekontrolovaný cukr narušuje metabolismus nervových buněk a kouření urychluje jejich stárnutí na více frontách najednou.
Demence není stárnutí — je to nemoc
Výpadky paměti nebo pomalejší myšlení v seniorském věku mnozí považují za normální. Odborníci ale upozorňují, že demence je něco jiného — jde o skupinu příznaků, které závažně narušují myšlení, emoce, náladu i schopnost zvládat každodenní život. Příznaky se zpravidla zhoršují postupně a člověk přestává zvládat věci, které dříve dělal automaticky.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace žije s demencí téměř 50 milionů lidí na celém světě. V České republice se počet postižených odhaduje na přibližně 150 000. A protože spolehlivý lék na demenci dosud neexistuje, prevence zůstává jedinou skutečně účinnou zbraní.
Co s tím může udělat každý z nás
Josef Coresh, který výzkum vedl, vyjádřil naději, že výsledky studie budou motivací pro lidi ve středním věku: „Doufejme, že tyto výsledky lidi ve středním věku povzbudí k tomu, aby přestali kouřit a kontrolovali si hladinu cukru v krvi i krevní tlak.“
Vedle tří klíčových faktorů zmínil i širší kontext — vyvážená strava, pravidelný pohyb, kvalitní spánek a sociální kontakty jsou opatření, která mozku dlouhodobě prospívají. Nejde o nic nového, ale studie z NYU Langone Health teď konkrétně ukazuje, o kolik let se to může vyplatit. Třináct let je číslo, které stojí za to si zapamatovat — stejně jako si změřit tlak.
