Obsah článku
Silvie Komanová si po složitém umělém oplodnění splnila sen o dítěti. Když šestidennímu synovi nestačilo mateřské mléko, poslala manžela do lékárny s jediným pokynem: kup to nejdražší. Koupil Alfamino od Nestlé — a koupil jedovaté mléko. Teď bere antidepresiva a navštěvuje psychologa. Není sama.
Hypoalergenní výživa Alfamino se prodává výhradně v lékárnách a je určena kojencům s těžkou alergií na bílkoviny kravského mléka. Jedno čtyřistagramové balení stojí kolem 1 600 korun. Do některých šarží se ale dostala kontaminovaná složka — arachidonový olej z Číny obsahující toxin cereulid. V nejhorších případech ho bylo až devětkrát více, než je lidské tělo kojence schopné zvládnout.
Průjmy, kolaps srdce a tři pobyty v nemocnici
Dcera manželů Kuncových dostávala Alfamino od dvou měsíců věku — lékaři matce řekli, že pokud bude nadále kojit dítě s alergií na kravskou bílkovinu, „bude ho postupně zabíjet“. Jenže po přechodu na hypoalergenní výživu skončila rodina třikrát v nemocnici, jednou na jednotce intenzivní péče kvůli kolapsu srdce. Celkem dítě spotřebovalo přes 120 plechovek, zhruba 40 z nich bylo potenciálně závadných.
Zákeřnost celé situace spočívala v tom, že závadné byly jen některé šarže. Po špatném balení přišlo nezávadné a dítěti se ulevilo — pak znovu šarže s toxinem a znovu peklo. „Přicházela období, kdy jsme se modlili, aby zvládla další den,“ popsala matka na kulatém stole v Poslanecké sněmovně. Rodiče proto dlouho nespojili zdravotní potíže s konkrétní výživou. A lékaři, které obešli, taky ne — o toxinu jednoduše nevěděli.
Gabriela Vrábelová dávala Alfamino tehdy čtyřměsíčnímu synovi. Pediatr rodičům sdělil, že dítě si „zvyká na stravu“ a poradil jim vyměnit plenky. Až ze sociálních sítí zjistili, že Nestlé stahuje konkrétní šarže. Přešli na jiné mléko — stav syna se okamžitě zlepšil.
Informace přišla z Facebooku, ne od státu
České úřady dostaly prostřednictvím evropského systému rychlého varování RASFF upozornění na kontaminovanou výživu 14. prosince 2025. Státní zemědělská a potravinářská inspekce varovala veřejnost do pěti dnů. Dětští lékaři ale dostali metodické pokyny až v březnu — tedy tři měsíce po prvním varování. Rodiče se návod, jak postupovat, dočkali až v dubnu.
Mezitím se do oběhu dostalo přes 647 tisíc balení z kontaminovaných šarží. Stáhnout se podařilo jen zlomek. Čtyřicet ze třiapadesáti skladů, v nichž se výživa nacházela, nebylo u Státní veterinární správy vůbec registrováno — a proto je nebylo možné rychle zkontrolovat.
Václav Kunc, inženýr v automobilovém průmyslu, to přirovnal k reklamacím na výrobní lince: „I když jde jen o pohledovou vadu na sedačce auta, do 24 hodin zajistím zákazníka, že tu vadu nemá. Nechápu, proč nemohla být rodičům poslána SMS s odkazem na ověření šarže.“
Proč úřady tak dlouho čekaly
Zástupce Státní zemědělské a potravinářské inspekce Petr Čejka na půdě sněmovny vysvětlil, že pro toxin cereulid neexistoval žádný stanovený bezpečnostní limit. Bez limitu nešlo úřadům formálně prohlásit potravinu za nebezpečnou. Akutní referenční dávka byla stanovena až 2. února 2026 — tedy přes šest týdnů po prvním varování. A ani ta podle Čejky automaticky neznamenala, že inspekce může okamžitě jednat: stále bylo nutné požádat Státní zdravotní ústav o posouzení rizika.
Situaci navíc komplikoval dodavatel závadného oleje. „Číňané s námi nekomunikovali a dodnes se k věci nevyjadřují,“ uvedl Čejka. Inspekce nakonec odhalila toxin cereulid nad referenční dávkou ještě ve třech dalších výrobcích: počátečním mléku Happy Mimi 1, Nutrilon PRO futura a Nutrilon Advanced Good Night 1. Varování k nim přicházela postupně v průběhu února, března a dubna 2026.
Lékaři slepí, SÚKL bez pravomoci
Místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Hana Cabrnochová přiznala zásadní mezeru: u léčiv jsou pediatři napojeni na hlášení Státního ústavu pro kontrolu léčiv, u kojenecké výživy ale musí spoléhat jen na to, co si sami vyhledají ve veřejných zdrojích. Ministerstvo zdravotnictví jim doporučilo, aby se v případech prudkého zvracení nebo průjmů ptali rodičů, jakou výživu dítě dostává — to ale přišlo až s měsíčním zpožděním.
SÚKL sice má k dispozici systém eRecept, který dokáže sledovat šarže a blokovat výdej závadných výrobků. Jenže Alfamino se vydává bez receptu — a proto evidence přes eRecept neprobíhala. Zástupkyně SÚKL navrhla, aby se tyto léčebné výživy při výdeji evidovaly jako „záznam o výdeji“ i se šarží. Systém by pak mohl blokovat výdej závadných šarží automaticky. Zatím to ale není možné a SÚKL navíc nemá pravomoc kontaktovat pacienty evidované v systému přímo.
Co říká Nestlé
Společnost Nestlé ČR se ke kauze vyjádřila v tiskové zprávě z července 2026. Uvedla, že jakmile identifikovala potenciální problém v surovině, přijala preventivní opatření jako první — začátkem ledna 2026 dobrovolně stáhla konkrétní šarže, informovala české i evropské regulační orgány a ukončila spolupráci s dodavatelem závadného oleje. Rozšířila také testování surovin před vstupem do výroby i hotových výrobků.
Nestlé ujistila, že všechny šarže Alfamino aktuálně dostupné na českém trhu jsou bezpečné. Zástupce ministerstva zdravotnictví přitom podle předsedkyně spolku IBFAN CZ Anety Majerčíkové firmu veřejně pochválil — v době, kdy pražští hygienici už evidovali podezření na otravu dvou dětí.
Kolik dětí se otrávilo a co bude dál
Státní zdravotní ústav eviduje 31 podezření na otravu kojence výživou obsahující cereulid, čtyři případy jsou laboratorně prokázané. Onemocnění kojenců po požití kontaminované výživy hlásily také Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Lucembursko, Španělsko a Velká Británie.
Nový zákon a limity české legislativy
Pirátská poslankyně a lékařka Eva Šrámková proto svolala kulatý stůl v Poslanecké sněmovně a připravuje nový zákon o bezpečnosti kojenecké a dětské výživy. Ten má stanovit pevné lhůty: provozovatel bude muset nahlásit riziko úřadům nejpozději do dvanácti hodin, distribuční cesta každé šarže musí být dohledatelná a referenční vzorky se mají uchovávat pro případné laboratorní vyšetření. Sankce by se mohly odvíjet od procentního podílu z čistého obratu firmy — nikoli od fixní částky, která nadnárodní korporaci odradí stěží.
Ministerstvo zemědělství ale upozornilo na zásadní háček: pravidla zakotvená v české národní legislativě postihnou pouze tuzemské výrobce. Na zahraniční firmy národní předpisy nedosáhnou.
