Obsah článku
Rakovina plic každoročně v Česku dostihne tisíce lidí – a přitom se může v těle šířit klidně roky, aniž by cokoliv naznačovalo, že se něco děje. Právě proto lékaři bijí na poplach: čekat na první příznaky je u této nemoci příliš riskantní sázka.
Klinický genetik Jakub Trizuljak ze společnosti GHC Genetics to říká bez obalu: jakmile se dostaví přetrvávající kašel, dušnost nebo nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, onemocnění už velmi pravděpodobně není v časném stadiu. Právě proto hraje rozhodující roli to, co uděláte dřív, než vás tělo začne varovat.
Kouření stojí za 80 % případů
Tím nejdůležitějším krokem je nekouřit – nebo s kouřením přestat. Přibližně čtyři z pěti případů rakoviny plic přímo souvisejí s kouřením, a je to tak zdaleka nejvýznamnější rizikový faktor, jaký v prevenci existuje. Roli hraje také dlouhodobé vystavování znečištěnému ovzduší nebo kontakt s průmyslovými karcinogeny.
Trizuljak ale zároveň upozorňuje, že rakovina plic se netýká výhradně kuřáků. „Na vlastní riziko je potřeba dívat se jako na souhru více faktorů,“ říká – a mezi nimi jsou i chronická plicní onemocnění nebo individuální vnímavost organismu. Nekuřácký životní styl je základ, ale sám o sobě nestačí.
Screeningový program funguje od roku 2022
Druhý krok míří k těm, kteří kuřáky jsou nebo v minulosti byli: zapojit se do specializovaného screeningového programu. Český program časného záchytu karcinomu plic existuje od ledna 2022 a je určen kuřákům a bývalým kuřákům ve věku 55 až 74 let s takzvanou kuřáckou zátěží alespoň 20 balíčkoroků – to odpovídá zhruba dvaceti cigaretám denně po dobu dvaceti let.
Do programu může pacienta zařadit praktický lékař nebo ambulantní pneumolog. Cílem je zachytit nádor ve chvíli, kdy léčba má největší šanci na úspěch – tedy dřív, než se jakkoliv projeví.
Krevní testy, které hledají stopy nádoru
Třetí oblastí jsou moderní laboratorní testy schopné odhalit nádorový proces přímo v krvi – ještě před tím, než se projeví na zobrazení nebo jako příznaky. Jedním z takových nástrojů je test PulmoScreen, o němž Trizuljak hovoří jako o doplňkové informaci, nikoli o definitivní diagnóze.
Jak funguje test PulmoScreen
„Přestože PulmoScreen pracuje s DNA, nejde o vyšetření vrozené genetické predispozice ani o analýzu nádorových mutací. Sleduje epigenetické změny, které mohou souviset s probíhajícím nádorovým procesem,“ vysvětluje genetik. Vhodný je zejména pro kuřáky a pasivní kuřáky, lidi s rodinnou zátěží onkologickým onemocněním, osoby s chronickým plicním onemocněním nebo s dlouhodobou expozicí karcinogenům.
Proč je čekání na příznaky největší chyba
Všechny tři kroky spojuje jedna logika: aktivní přístup dává šanci, pasivní čekání ji bere. „U nemoci, která se může dlouhou dobu rozvíjet bez příznaků, je největší chybou čekat na první varování od vlastního těla. Aktivní prevence dává šanci zachytit problém ve chvíli, kdy jsou možnosti léčby výrazně širší,“ shrnuje Trizuljak.
Pokud patříte do rizikové skupiny nebo vás téma rakoviny plic znepokojuje, promluvte si s praktickým lékařem – ten vám poradí, zda a jaká vyšetření jsou pro vás vhodná.
