Obsah článku
Do 17. září letošního roku se v Česku nakazilo žloutenkou C již 1 486 lidí – jde o historický rekord za dané časové období. Oproti loňsku za stejné měsíce je to nárůst o téměř čtyřicet procent. A znepokojující je zejména jedno: většina nakažených o své infekci vůbec neví.
Virus hepatitidy C se přenáší infikovanou krví, pohlavním stykem nebo z matky na dítě při porodu. Zákeřný je tím, že může játra poškozovat roky, aniž by se člověk cítil výrazně nemocný. Letos za tuto nemoc v Česku zemřelo pět lidí.
Proč počty nakažených raketově rostou
Část nárůstu mají lékaři přičíst lepší diagnostice. Dostupnější jsou rychlotesty, u nichž stačí odběr krve z prstu, a funguje i lepší elektronické hlášení infekčních nemocí, díky němuž se do statistik dostávají i případy, které dřív propadaly sítem. To potvrzuje epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.
Zároveň ale přibývá skutečných nákaz. Jedním z důvodů je i rostoucí obliba tetování – a s ní otázka, zda tetovací studia dodržují přísná pravidla sterilního prostředí. „Otázkou je, kde se nechávají tetovat, zda jejich tatér dodržuje všechna pravidla bezpečného tetování,“ upozornila Fabiánová.
Kdo patří do rizikové skupiny
Nejvíce nakažených pochází z Ústeckého kraje (326 případů), nejméně ze Zlínského (17). Mezi nejohroženějšími jsou lidé, kteří nitrožilně užívají nebo v minulosti užívali drogy, osoby bez domova a lidé ve výkonu trestu. Právě ve věznicích si mnozí nechávají udělat tetování za podmínek, které zdaleka nesplňují hygienické normy.
Dalšími ohroženými skupinami jsou lidé, kteří podstoupili transfuzi krve před rokem 1992 – tehdy se krev ještě rutinně na hepatitidu C netestovala – a děti matek, které byly v době porodu infikovány. Podle Fabiánové se u mnoha nakažených jednalo o kombinaci několika rizikových faktorů najednou.
Příznaky, které snadno přehlédnete
Žloutenka C bývá zákeřně tichá. Tam, kde se příznaky přece jen objeví, jde nejčastěji o dlouhodobou únavu, slabost, ztrátu chuti k jídlu, mírnou nevolnost nebo tlak v pravém podžebří. Bolesti svalů a kloubů jsou také možné.
Jenže u řady lidí se žádné příznaky neprojeví – nezežloutnou, nemají horečku, cítí se v pořádku. „Bez testu se o infekci nemusí vůbec dozvědět,“ varoval Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, na letošním kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí. Nakažený přitom může mít jen mírně zvýšené jaterní hodnoty, zatímco virus játra tiše ničí.
Kdo by měl zajít na test co nejdřív
Test by měli zvážit především lidé, kteří drogy nitrožilně užívají nebo je tak užívali v minulosti. Stejně tak ti, kdo před rokem 1992 dostali transfuzi krve, a dospělé děti matek, u nichž byla hepatitida C diagnostikována.
Do rizikové skupiny ale patří i lidé s tetováním nebo piercingem, u nichž si nejsou jistí, zda byl zákrok proveden za dostatečně sterilních podmínek. A konečně každý, komu opakovaně vycházejí zvýšené jaterní testy bez jasného vysvětlení, by neměl otálení odkládat. Testování jsou schopny zajistit i nevládní organizace pracující s ohroženými skupinami – nemusí jít vždy přímo k lékaři.
Jak se žloutenka C léčí a co očkování
Dobrá zpráva je, že žloutenka C se dnes léčí velmi účinně. Pacienti berou antivirové léky v tabletách po dobu dvou až tří měsíců a podle Dlouhého lze takto vyléčit prakticky každého. Úspěšná léčba zároveň zastaví další šíření infekce.
Méně příznivá zpráva: očkování proti hepatitidě C neexistuje. Vakcína dostupná je proti žloutence A a B, případně v kombinované podobě, a pojišťovny ji za určitých podmínek hradí. Proti hepatitidě C tak zbývá jediná obrana – znát své riziko, nechat se otestovat a v případě pozitivního výsledku zahájit léčbu co nejdřív.
