Obsah článku
Za čtrnáct let přišel Hynek Koudelka (57) z Ostravy o čtyři ledviny, žlučník, slezinu a slepé střevo. Postupně ztrácí i zrak. A přesto se směje: „Sonografické vyšetření mého břicha probíhá velmi rychle. Nic tam nenajdou.“ Tohle je jeho příběh.
Kolaps v práci jako začátek dlouhé cesty
V dubnu 2012 zkolaboval Hynek Koudelka přímo na pracovišti a začal krvácet do kůže. Přírodovědec, chemik a matematik předtím pociťoval únavu, kterou připisoval pracovnímu stresu. Pak ale přišlo otékání a rychlý přírůstek na váze – a hospitalizace, která trvala tři měsíce.
Výsledek vyšetření byl jednoznačný: těžce poškozené ledviny a nutnost nastoupit na dialýzu. Začala se připravovat transplantace – nejprve od bratra Radovana (54), poté od zemřelého dárce. Ani jedna ledvina se ale nechytila. Obě byly operativně odstraněny.
Čtyři ledviny, žlučník, slezina, slepé střevo
K selhání transplantovaných ledvin přibyly další komplikace. Hynkovi praskla slezina. Lékaři mu pak vyndali žlučník a slepé střevo. Původní nefunkční ledviny byly odoperovány taky. Výsledek: břišní dutina prakticky prázdná, plná závislost na dialýze.
Hynek to komentuje s odzbrojujícím nadhledem. Ví, že zrak postupně slábne. Přesto se nevzdává – drží se práce, rodiny a lidí kolem sebe.
Kdo mu pomáhá nezhroutit se
Hynek sám říká, že by to bez zázemí nezvládl. Manželka Jana (59), bratr Radovan – ten mu ostatně jednu ledvinu přímo daroval – a zdravotnický tým na čele s primářkou Ivetou Skácelíkovou a sestrou Martinou. „Drží mou mysl i tělo na pohodové vlně,“ zdůraznil.
Jana přitom učí na škole a chce v tom pokračovat. To bylo jedním z důvodů, proč se celá rodina rozhodla pro přechod na domácí dialýzu – aby měla manželka co nejméně důvodů k obavám.
Přístroj velký jako malá tiskárna
Dosud docházel Hynek Koudelka na hemodialýzu do nemocnice pětkrát týdně. Nový přístroj – rozměrově srovnatelný s malou tiskárnou – mu umožňuje čistit krev doma. Do dialyzačního střediska teď zajde jen jednou za týden na kontrolu.
Přechod nebyl ze dne na den. Hynek a Jana strávili dva měsíce nácvikem: učili se, jak správně napíchnout cévní přístup a jak přístroj bezpečně obsluhovat. Teprve po zvládnutí všech kroků mohla domácí léčba začít.
Domácí dialýza není pro každého
Primářka Iveta Skácelíková z Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Ostravě zdůrazňuje, že domácí hemodialýza má přísná kritéria. Pacient musí mít dostatečnou motivaci, splňovat zdravotní podmínky, mít vhodné technické zázemí a podporu rodiny. „U pana Koudelky přispívá k vyšší kvalitě života,“ říká lékařka.
Jde tedy o individuální rozhodnutí, které lékaři nepřipisují plošně. Hynek Koudelka podmínky splnil – a výsledek je zřetelný. Méně cest do nemocnice, více času doma, větší klid pro celou rodinu.
