Obsah článku
Gynekolog zavolal Šárce po běžném výsledku cytologie se slovy, ať se nestresuje – že rakovina to určitě není. Za pár týdnů stála pětadvacetiletá studentka lékařské fakulty naproti profesoru Jiřímu Slámovi na klinice u Apolináře. Ten se na ni podíval a bez váhání prohlásil: „Je to na sto procent karcinom děložního čípku a musíme jednat rychle.“ Nádor měřil přes tři centimetry a byl viditelný pouhým okem.
Jak se z rutinní prohlídky stal boj o život
Vše začalo standardním gynekologickým vyšetřením, po kterém Šárka začala krvácet. Lékař ji odeslal na specializované pracoviště, ale krvácení neustávalo. Přidaly se silné bolesti, a tak se Šárka s partnerem vypravila na pohotovost. Tam ji čekalo zklamání – personál nechápal, proč přišla kvůli „tak krátkému“ krvácení, a ona odcházela s pocitem, že jen zbytečně obtěžovala.
Výsledky podrobnějšího vyšetření ale všechny překvapily. Sloužící lékař byl zjevně otřesen: ptal se, zda Šárka prodělala konizaci, protože děložní čípek vypadal, jako by takovým zákrokem prošla pětkrát. Záhy nato přišlo rozhodnutí konzultovat případ s profesorem Davidem Cibulou, přednostou kliniky. Ultrazvuk odhalil dvě podezřelé mízní uzliny v pánvi. Následovalo PET-CT vyšetření a s ním deset dní čekání, která Šárka dodnes popisuje jako nejhorší období svého života. Vyhledala psychiatrickou podporu a brala léky na spánek i na uklidnění, aby vůbec dokázala jíst a fungovat.
PET-CT postižení uzlin potvrdilo. Lékaři rozhodli o kombinované léčbě: pětadvacet sezení radioterapie každý všední den, týdenní chemoterapie a následná brachyterapie – čtyřikrát vnitřní ozařování v celkové narkóze. Ještě před zahájením léčby podstoupila odběr vajíček pro případ budoucího náhradního mateřství. Léčba byla vyčerpávající, ale fungovala: nádor i nemocné uzliny zmizely.
Kdy přišel návrat nemoci a proč Šárka málem vzdala
Radost z remise netrvala dlouho. Necelé čtyři měsíce po ukončení ozařování odhalilo kontrolní PET-CT návrat onemocnění – tentokrát v oblasti močového měchýře a uzlin. Lékařské konzilium okamžitě nasadilo kombinaci dvou typů chemoterapie, cílené biologické léčby a imunoterapie.
Zlomovým momentem pro Šárku nebylo ani tak samotné zpěčování nádoru jako slovo, které uviděla v lékařské zprávě: paliativní. „To mě kompletně rozhodilo,“ říká. Tři týdny pak zvažovala, zda do léčby vůbec nastoupí. Propadla hluboké beznaději a nejčernějším myšlenkám. Zachránila ji pravidelná sezení s klinickou psycholožkou doktorkou Šárkou Slabou z Apolinářské kliniky. „Bez ní bych tu dnes možná už ani neseděla,“ přiznává otevřeně.
Jakmile se rozhodla pokračovat, přišla i radikální proměna životního stylu. Změnila jídelníček, začala chodit na pravidelné procházky, meditovat a věnovat se dechovým cvičením. A výsledek? Po třetím cyklu chemoterapie, tedy přesně v polovině léčby, kontrolní ultrazvuk ukázal, že všechna ložiska zmizela. Šárka je v remisi.
Co říkají lékaři: proč HPV a prevence nejdou oddělit
Za naprostou většinou případů rakoviny děložního čípku stojí vysoce rizikové typy lidského papilomaviru (HPV). V Česku uslyší tuto diagnózu každý rok přibližně 760 žen. Přitom jde o jedno z mála onkologických onemocnění, která lze díky kombinaci očkování a screeningu z velké části předejít.
Gynekoložka Barbora Fučeková z centra Prenet vysvětluje, že samotná nákaza HPV ještě rakovinu automaticky neznamená. Imunitní systém si s virem u většiny lidí poradí sám. Nebezpečná je situace, kdy virus v těle přetrvává roky a začne poškozovat buňky čípku – k čemuž přispívá také kouření, oslabená imunita nebo opakované pohlavní infekce.
Každá žena v Česku má od patnácti let nárok na jednu hrazenou preventivní gynekologickou prohlídku ročně. Zahrnuje prohlídku čípku zrcátky, kolposkopické vyšetření a cytologický stěr. Ve věku 35, 45 a 55 let se k cytologii přidává HPV test hrazený z veřejného pojištění. Přesto profesor Jiří Sláma upozorňuje na slabinu cytologického screeningu: jeho citlivost je nižší, než by bylo žádoucí, a 20–30 % pacientek s rakovinou děložního čípku mělo před diagnózou pravidelné stěry, které onemocnění neodhalily.
Národní strategie a co se chystá od roku 2026
Právě proto vzniká Národní strategie zrychlení eliminace nádorů způsobených HPV na období 2026–2030, která je v současné době ve finální fázi přípravy. Jejím cílem je propojit dosud roztříštěné nástroje – od zvyšování proočkovanosti a zdravotní gramotnosti přes modernizaci screeningu až po koordinaci dat a léčby.
Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková to shrnuje takto: nestačí nástroje pouze mít, je třeba zajistit, aby je lidé skutečně využívali a aby jednotlivé části prevence vzájemně fungovaly. Strategie také cílí na snižování regionálních nerovností v přístupu k prevenci – protože záleží i na tom, kde v Česku žijete.
Co by Šárka poradila každé ženě
Šárka dnes svůj příběh sdílí jako varování i povzbuzení zároveň. Sama studuje medicínu, a přesto ji diagnóza zaskočila. „Nikdy to nevzdávejte předem. I když situace vypadá beznadějně, vždycky má smysl bojovat dál,“ vzkazuje. A k prevenci dodává bez okolků: nevynechávejte gynekologické prohlídky. Právě to, že šla na rutinní kontrolu, bylo začátkem – i když bolestivým – cesty k záchraně.
Pokud jste očkování proti HPV dosud odkládaly, je dobré se o něm poradit se svým gynekologem nebo praktickým lékařem. Očkování je nejúčinnější před prvním pohlavním stykem, ale odborníci ho doporučují zvážit i v dospělosti. Konzultace s lékařem vám pomůže posoudit, zda je pro vás vhodné.
