Obsah článku
Záchranáři k vám dorazí za několik minut – jenže vaši zdravotní dokumentaci u sebe mít nebudou. Zdravotnická záchranná služba nemá automatický přístup ke kompletní historii pacienta, ke kterému vyjíždí. Může se podívat do vlastních záznamů z předchozích výjezdů nebo nahlédnout do nemocničního systému, třeba na propouštěcí zprávu z nedávné hospitalizace. Spoléhat se na to ale nelze – a v kritické chvíli vás může zachránit právě informace, kterou záchranáři jinde nenajdou.
„Základem pro zásah zdravotnické záchranné služby jsou vždy informace získané přímo od pacienta, rodiny či dalších osob na místě,“ říká Igor Paar, prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR a ředitel Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje. Jinak řečeno: to, co posádce sanitky řeknete vy nebo lidé kolem vás, je pro první pomoc zásadní.
Co záchranářům chybí, když přijedou
Při vážném zranění nebo náhlém zhoršení zdravotního stavu nemusíte být schopni cokoliv sdělit – ať už kvůli bolesti, šoku, nebo bezvědomí. Přesně tehdy záchranáři nejvíc potřebují vědět, s čím se léčíte, jaké léky pravidelně užíváte a na co jste alergičtí. Bez těchto informací musí postupovat opatrněji a některá rozhodnutí odkládají nebo dělají naslepo.
Problém není v tom, že by záchranáři nebyli připraveni – jsou. Problém je v tom, že zdravotní systém v Česku není propojen tak, aby posádka sanitky okamžitě viděla, co váš praktický lékař nebo specialista ví o vašem zdraví léta. Každá minuta, kterou strávíte hledáním informací nebo jejich vybavováním, se počítá.
Co si připravit předem – a jak to mít po ruce
Nejjednodušší řešení je sepsat si základní zdravotní přehled a mít ho na dostupném místě. Záchranáři i dispečeři záchranky doporučují mít přehledně zapsáno zejména toto:
- Chronická onemocnění – například cukrovka, srdeční arytmie, epilepsie, astma
- Pravidelně užívané léky – včetně dávkování, ideálně originální balení nebo seznam s přesnými názvy
- Alergie – zejména na léky a kontrastní látky používané při zobrazovacích vyšetřeních
- Kontakt na praktického lékaře a případně na specialistu, který vás sleduje
- Jméno a telefon blízké osoby, kterou lze v případě nouze kontaktovat
Takový lístek může být přiložený k lékům v lednici – záchranáři ho tam hledají jako první. Stejně praktické je mít ho jako fotografii v telefonu nebo vyplnit aplikaci Záchranka, která slouží mimo jiné právě k uložení zdravotních informací. Aplikace navíc při volání na tísňovou linku automaticky odesílá vaši polohu, což dispečerovi pomůže váš výjezd přesně nasměrovat.
Jak správně volat 155, aby pomoc přišla rychle
Dispečer záchranné linky 155 potřebuje od vás v prvních vteřinách hovoru tři věci: kde se nacházíte, co se děje a zda je postižený při vědomí. Adresu říkejte co nejpřesněji – ulice, číslo popisné, případně patro nebo číslo bytu. Pokud jste venku, orientujte se podle viditelných budov, zastávek nebo křižovatek.
Nepokládejte telefon, dokud vás dispečer sám nevyzve. Během čekání na záchranku vás bude instruovat, co dělat – například jak provádět resuscitaci. Pokud voláte za někoho jiného a neznáte jeho zdravotní historii, řekněte to rovnou. Záchranáři se na místě zorientují, ale čím přesnější informace mají předem, tím lépe mohou připravit potřebné vybavení a léky ještě v sanitce.
Připravit si zdravotní přehled zabere čtvrt hodiny. Uložit ho tak, aby ho záchranáři v bytě našli, je otázka minuty. A právě ta minuta může jednou rozhodnout.
