Obsah článku
Jakmile teploty vyšplhají na tropické hodnoty, tělo musí pracovat mnohem tvrději, aby udrželo svou vnitřní rovnováhu. A právě srdce nese v horkých dnech největší nápor – zvýšená zátěž v kombinaci s dehydratací může být pro lidi se srdečními onemocněními skutečně riskantnější, než se na první pohled zdá. Kardiologové proto opakovaně upozorňují, že horko podceňovat rozhodně nestojí za to.
Proč je horko pro srdce tak náročné?
Při vysokých teplotách tělo intenzivně pracuje na ochlazování – rozšiřují se cévy, zvyšuje se průtok krve kůží a srdce musí pumpovat rychleji. Pro zdravého člověka jde o přirozenou reakci, ale u těch, kteří trpí srdečním selháním, anginou pectoris nebo vysokým krevním tlakem, může tato zvýšená zátěž vyvolat komplikace. Navíc pocením přicházíme o tekutiny a minerály, což může vést k poklesu krevního tlaku a zhoršení celkového stavu.
Pokud zpozorujete bolest na hrudi, dušnost, nepravidelný tep nebo silnou slabost, neváhejte a vyhledejte lékaře. U lidí se srdečními problémy by tyto příznaky v horkých dnech nikdy neměly být přehlíženy.
Pitný režim jako základ ochrany
Dostatečný příjem tekutin je v létě naprosto klíčový. Nejlepší volbou zůstává čistá voda. Střídmě si lze dopřát také neslazenou ovocnou šťávu, bylinný čaj nebo iontový nápoj. Káva a černý čaj jsou přijatelné, ale díky kofeinu by jejich příjem měl být omezený – zhruba dvě až tři šálky denně jsou rozumnou hranicí. Pozor: pokud vám lékař nařídil omezení příjmu tekutin kvůli srdečnímu selhání, poraďte se s ním ještě před příchodem největších veder o tom, jak režim upravit. Pomoci může například žvýkání cukrové gumy bez cukru nebo pocucávání kousku zmraženého ovoce.
Co jíst a co raději ne
V parných dnech se vyhněte těžkým, tučným a smaženým jídlům, která trávení zbytečně zatěžují. Sáhněte raději po lehkých pokrmech – čerstvé zelenině, ovoci s vysokým obsahem vody (meloun, okurka, broskve), salátách a studených předkrmech. Taková strava dodá tělu vitaminy i minerály potřebné pro jeho správné fungování a zároveň nepřidá srdci zbytečnou práci navíc.
Jak ochladit domácnost a chránit se venku
Udržet byt co nejchladnější je v době veder stejně důležité jako pitný režim. Přes den zatáhněte žaluzie nebo závěsy, větrání nechejte na večerní hodiny, kdy venkovní teplota klesne. Ventilátor nebo klimatizace pomohou, ale dbejte na to, abyste se nevystavovali prudkému proudu studeného vzduchu. Pokud musíte jít ven, vyhýbejte se poledním hodinám mezi jedenáctou a patnáctou, oblékněte světlé, vzdušné oblečení z přírodních materiálů, chraňte hlavu pokrývkou a oči slunečními brýlemi. Lahev s vodou berte s sebou vždy a všude.
Varovné příznaky a nejohroženější skupiny
Úpal ani přehřátí organismu nepřichází bez varování. Mezi příznaky, na které je třeba reagovat okamžitě, patří studená a bledá kůže, svalové křeče, nevolnost, zvracení, otoky, dušnost nebo mdloby. Pokud se někdo z vašeho okolí přehřeje, odveďte ho do chládku, položte ho a mírně mu zvedněte nohy, přikládejte chladné obklady na čelo a šíji a nabídněte mu vodu. Jestliže se stav nezlepší, volejte lékaře.
Zvláštní pozornost si zaslouží děti, senioři a lidé s chronickými onemocněními – jejich schopnost regulovat tělesnou teplotu bývá snížená. Lidé s dlouhodobými zdravotními potížemi by měli v létě zvážit preventivní návštěvu lékaře, který případně přizpůsobí léčbu horkému počasí. Platí to zejména pro ty, kteří používají spray s nitroglycerinem – ten totiž rychle rozšiřuje cévy a může způsobit náhlý pokles tlaku a mdloby. Konzultace s odborníkem je vždy tím nejbezpečnějším krokem.
