Obsah článku
V březnu 2024 zemřel v Praze 82letý muž na záškrt. Byla to první oběť této nemoci v Česku po 55 letech. Většina dospělých přitom dávno ztratila ochranu z dětského očkování — a netuší to.
Nemoc, která měla být minulostí
Záškrt zněl pro většinu Čechů jako strašák z učebnic dějepisu. Mezi lety 1996 a 2021 nezaznamenali lékaři v celé České republice ani jeden jediný případ nákazy. Čtvrt století úplného ticha. Pak přišel rok 2022 a pět hlášených případů. A v březnu 2024 první úmrtí od roku 1969.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) potvrdil, že obětí byl 82letý muž z Prahy. Infekce se podle epidemiologů šíří převážně z dovozu, případně v komunitách osob bez domova.
40 tisíc nakažených za jediný rok
Aby člověk pochopil, proč odborníci bijí na poplach, stačí nahlédnout do historie. V roce 1943, v době nejhorší epidemie v českých zemích, lékaři hlásili téměř 40 tisíc případů záškrtu. Z celkového počtu nakažených zemřelo 5 až 8 procent. Nejvíce obětí tvořily děti do 14 let.
Zlom přinesl rok 1946. Československo tehdy zákonem č. 189/1946 Sb. zavedlo plošné povinné očkování. Výsledek byl dramatický. Zatímco v roce 1946 hlásili lékaři přes 10 tisíc případů, v roce 1950 to bylo 1 898 a v roce 1960 pouhých 24 nemocných. Poslední dvě úmrtí na území ČR zaznamenali v roce 1969. Od roku 1974 se výskyt smrskl prakticky na nulu.
Děti chráněné, dospělí bez ochrany
Očkování proti záškrtu patří v Česku mezi povinná. Podává se jako součást hexavakcíny v kojeneckém věku, s přeočkováním v 5 až 6 letech a znovu v 10 až 11 letech. Proočkovanost nejmenších dětí se dlouhodobě drží mezi 96 až 98 procenty — to je solidní základ kolektivní imunity.
Jenže tady příběh končí. V dospělosti se totiž očkování mění na dobrovolné. A právě to je jádro problému.
Hladina ochranných protilátek v těle po 10 až 15 letech dramaticky klesá. Odborníci tomu říkají vyvanutí imunity. Většina dospělé populace v Česku dnes nemá proti záškrtu žádné účinné protilátky. Přeočkování existuje, ale lidé na něj jednoduše zapomínají. Nebo o něm vůbec nevědí.
Dvě hrozby najednou
Epidemiologové SZÚ upozorňují na dva odlišné problémy, které se potkávají ve špatný čas. Prvním je mírně rostoucí trend rodičů, kteří očkování svých dětí bezdůvodně odkládají nebo jej zcela odmítají. Vznikají tak nebezpečné kapsy nechráněných dětí — skupiny, ve kterých se nákaza může snadno šířit.
Druhým problémem je ta obrovská masa dospělých bez protilátek. Dva miliony, tři miliony, možná víc — přesné číslo nikdo nezná, protože se to systematicky nesleduje. Epidemiologové proto důrazně doporučují nechat se přeočkovat alespoň jednou v produktivním věku.
Jak záškrt vypadá a proč je nebezpečný
Zpočátku se záškrt tváří jako těžká angína. Vysoké horečky, bolest v krku, celková slabost. Pak ale bakterie začne do těla vylučovat toxiny. Tělo se brání vytvářením šedavých pablán v oblasti hltanu a hrtanu — nemocný se začíná dusit. Krční mandle se zvětšují, dýchání se zhoršuje.
Při včasném záchytu se záškrt léčí antibiotiky a prognóza je dobrá. Pokud se ale léčba nenasadí včas, toxiny proniknou do krevního oběhu. Mohou poškodit srdce, ledviny i centrální nervový systém. A v nejhorším případě zabít — jak se ukázalo loni v Praze.
Nepodceňujte příznaky, které na první pohled vypadají jako běžná viróza. Podobně dopadla i žena, která šla k zubaři kvůli otoku dásně a nečekala, co jí řekne. Tělo posílá varovné signály — stačí je umět číst.
Co můžete udělat právě teď
Jestli vám je víc než 25 let a nepamatujete si na žádné přeočkování proti záškrtu v dospělosti, je vysoce pravděpodobné, že vaše ochrana už dávno vypršela. Stačí jedna návštěva praktického lékaře. Přeočkování je rychlé, běžně dostupné a pro většinu lidí bezproblémové.
Záškrt se vrátil. Pět případů v roce 2022, první mrtvý po 55 letech v roce 2024. Trend je jasný. Otázka nezní jestli přijdou další případy, ale kdy.
Víte, kdy jste se naposledy nechali přeočkovat? Zeptejte se svého lékaře — a sdílejte tento článek s blízkými. Většina z nich o tomto riziku nemá ani tušení.
Zdroje
