Obsah článku
Každý den zemře v Česku na mozkovou mrtvici kolem 20 lidí. Téměř tři čtvrtiny Čechů přitom nedokáží rozpoznat její příznaky. A právě ty rozhodují o tom, jestli člověk přežije — nebo zůstane do konce života ochrnutý.
Bez krve a kyslíku vydrží mozek pouhých 5 minut
Pět minut. Tak málo stačí k tomu, aby začaly nenávratně odumírat mozkové buňky. Jakmile krevní sraženina ucpe cévu v mozku, přeruší se přísun okysličené krve a spustí se odpočítávání. Každá hodina prodlení zvyšuje rozsah poškození. Následky sahají od ztráty řeči přes problémy s ovládáním končetin až po naprosté ochrnutí.
Cévní mozková příhoda je celosvětově druhou nejčastější příčinou smrti. V Česku postihne ročně zhruba 25 000 lidí. A přestože jde doslova o minuty, až 70 % Čechů příznaky mrtvice nerozpozná. Mnoho lidí je zlehčuje, vyčkává — a do nemocnice se dostává příliš pozdě.
90 minut — hranice mezi úplným vyléčením a trvalým postižením
Primář Neurologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole Aleš Tomek vysvětluje, jak zásadní roli hraje čas: „Do 4,5 hodiny může lékař podat trombolýzu, při které se sraženina rozpustí, do 6 hodin je možné provést katetrizační odstranění krevní sraženiny — trombektomii, laicky řečeno se sraženina vysaje.“
V současné době dokáží lékaři u některých pacientů použít trombolýzu až do 9 hodin a trombektomii až do 24 hodin od vzniku příznaků. Jenže — a to je zásadní háček — nikdo dopředu neurčí, u koho bude tato pozdější léčba možná a zda bude úspěšná.
Pokud pacient dorazí do nemocnice do 90 minut od prvních příznaků, má 50% šanci na úplné vyléčení. Čím delší prodleva, tím horší prognóza. „Pokud pacient dorazí pozdě, zbývá už pouze léčit komplikace a čekat, jak moc bude mozek poškozen,“ upozorňuje Aleš Tomek.
Proč jezdit sám do nemocnice je chyba, která vás může stát život
Máte podezření na mrtvici? Nesedejte za volant a nežádejte blízké, aby vás někam odvezli. Volejte záchranku. Důvod je prostý — můžete skončit v nemocnici, která na léčbu mrtvice není připravená. A ztratíte drahocenný čas.
„Setkáváme se s tím, že když se lidé dostávají k pomoci po vlastní ose, často dorazí někam, kde nejsou na léčbu mrtvice zcela připraveni,“ popisuje docent Tomek. Záchranáři přesně vědí, kam pacienta převézt — vždy zamíří do nejbližšího specializovaného centra. Při podezření na mrtvici je to automatický postup.
Podobně jako u mrtvice platí i u jiných životních situací, že rozhodující okamžik přijde nečekaně — třeba jako telefonát od bankéře, po kterém lidé přišli o všechno.
Ischemická vs. hemoragická — dvě tváře stejné nemoci
Mozková mrtvice má dvě hlavní podoby. V 90 % případů jde o ischemickou mrtvici — krevní sraženina ucpe cévu a zastaví průtok krve. Zbylých 10 % způsobuje hemoragická mrtvice, kdy prasne mozková tepna a krev se vylije do okolní tkáně.
Obě varianty ohrožují život. A obě vyžadují okamžitou reakci. Cévní mozková příhoda nejčastěji postihuje lidi nad 70 let, ale nevyhýbá se ani mladším ročníkům. Častěji trpí ženy než muži.
Stačí jeden příznak — nečekejte na další
Zdaleka ne vždy se mrtvice projevuje všemi příznaky naráz. I když zaznamenáte jen jediný příznak, volejte 155. Nečekejte, jestli to „přejde samo“. Právě zlehčování a vyčkávání stojí za tím, že se lidé do nemocnice dostávají pozdě — a následky jsou pak nevratné.
Nadační fond Čas je mozek, který funguje od roku 2015, se snaží Čechy naučit rozpoznat hlavní i vedlejší příznaky mrtvice. Protože znalost příznaků je přesně to, co odděluje život od smrti. A vteřiny od let na invalidním vozíku.
O tom, jak snadno přehlédneme věci, které nám škodí, svědčí i další zjištění — třeba tato běžná věc u jídla způsobí, že sníte o 15 % víc, aniž byste to tušili.
Co si z toho odnést
Zapamatujte si jedno číslo: 90 minut. Tolik času máte na to, abyste sebe nebo svého blízkého dostali k lékaři s poloviční šancí na úplné uzdravení. Po této době šance rapidně klesá. A zapamatujte si jedno pravidlo: při jakémkoli podezření volejte záchranku, nikdy nejezděte sami.
Sdílejte tento článek s rodinou a přáteli. Těch 70 % Čechů, kteří příznaky mrtvice neznají — to mohou být právě vaši blízcí.
Zdroje
