Obsah článku
Autor bestsellerů Dan Buettner procestoval celý svět a zkoumal oblasti, kde se lidé běžně dožívají přes sto let. To, co zjistil, vám vyrazí dech — nejde o drahé léky ani extrémní diety. Stačí pár drobných změn, které můžete začít dělat hned dnes.
Od Sardinie přes Kostariku až po japonskou Okinawu — všude tam žijí lidé, kteří slaví sté narozeniny a stále se usmívají. Buettnerova zjištění shrnuje dokument „Jak se dožít stovky“ na Netflixu. A plyne z nich jedna jasná věc: k dlouhému životu nepotřebujete peníze, fitko ani zázračné doplňky stravy.
Zapomeňte na fitko. Stačí chodit
Odborníci na zdravý životní styl doporučují alespoň 20 minut denně věnovat fyzické aktivitě, ideálně aerobní. Buettner ale při svých cestách zjistil něco překvapivého. Století lidé v těchto oblastech nikdy nechodili do posiloven. Prostě se přirozeně hýbali.
Chodili pěšky, pracovali na zahradě, vařili v kuchyni. Eliminovali moderní vymoženosti — výtahy, auta, tramvaje. Žádné speciální cvičební plány. Žádné drahé trenéry. Prostě každodenní pohyb v tom nejpřirozenějším slova smyslu.
Chcete zůstat co nejdéle aktivní? Vybíhejte schody. Omezte dlouhé sezení. Choďte na čerstvém vzduchu. A sedejte co nejméně za volant. Tohle dělají všichni století od sardských hor až po pobřeží Kostariky.
Najděte si důvod, proč se ráno probudit
Tady přichází to, co většinu lidí zaskočí. Buettner si při svém výzkumu potvrdil, že základ dlouhověkosti není jídlo ani pohyb — je to smysl života. Na Okinawě tomu říkají „Ikigai“. Na kostarickém poloostrově Nicoya zase „Plan de vida“. Obojí znamená totéž — důvod, proč se ráno probouzím.
„To je to, co nás drží při životě,“ říká Buettner. Každý z nás potřebuje tu pověstnou červenou nit. Ať už je to rodina, práce, nebo zahrádka, které se s láskou věnujete. Bez smyslu člověk chřadne — s ním kvete i po devadesátce.
Souvisí to i s tím, jak přistupujeme ke stresu. Dlouhodobý stres totiž prokazatelně urychluje stárnutí. Tam, kde lidé žijí opravdu dlouho, si dokáží život zpříjemnit meditací, odpočinkem, modlitbou, nebo jednoduše společností druhých lidí.
Každá drobná radost se počítá
Možná to zní banálně, ale století lidé se neustále na něco těší. Stačí úplné drobnosti. Hlavní je, že je to udržuje v optimistické náladě a snižuje to hladinu stresu. Čím víc malých radostí během dne zažijete, tím méně stresu prožíváte.
Nemusíte plánovat dovolenou na Maledivy. Stačí těšit se na odpolední kafe s kamarádkou, na procházku se psem, na oblíbenou knížku před spaním. Právě tahle zdánlivá maličkost dělá obrovský rozdíl.
Pravidlo 80 % aneb jez do polosyta
Zdravá strava hraje roli, to nikdo nepopírá. Ale Buettner přišel na to, že možná ještě podstatnější než CO jíte, je KOLIK toho sníte. Téměř ve všech oblastech s nejvyšším počtem stoletých lidé jedí skromně. Většinou proto, že je to pro ně úplně přirozené.
Říká se tomu pravidlo 80 % — naše stará známá rada „jez do polosyta“. Století jedí potraviny ze svého okolí, sezonní, a stačí jim, když zaženou hlad. Téměř nikde nejedí pozdě večer nebo v noci.
A pak je tu ještě jedno zjištění, které překvapilo i samotného Buettnera. Ve všech místech, kde se lidé dožívají hodně přes stovku, se objevil jeden společný trend: lidé jedí minimum masa a jejich jídelníček je převážně rostlinný. Jíst méně masa prospěje nejen planetě, ale i vám samotným.
Mimochodem, to, co jíte, ovlivňuje vaše zdraví víc, než si možná myslíte.
Co z toho plyne pro vás?
Shrňme si to. Buettner procestoval svět a zjistil, že recept na dlouhý život je překvapivě prostý:
Hýbejte se přirozeně — každý den, bez fitka. Najděte si svůj „Ikigai“ — důvod, proč vstáváte. Omezte stres a těšte se na maličkosti. Jezte střídmě, převážně rostlinnou stravu, a nikdy ne pozdě v noci.
Žádná z těchto změn nestojí ani korunu. Všechny můžete začít dělat hned dnes. A přitom mohou přidat roky k vašemu životu — a hlavně život k vašim rokům.
Co myslíte — který z těchto návyků by pro vás byl nejtěžší? A který už děláte, aniž byste o tom věděli? Podělte se v komentářích.
Zdroje
