Obsah článku
Dvaadvacetiměsíční holčička trpěla tak těžkou epilepsií, že jí léky přestaly zabírat. Lékaři v pražské Fakultní nemocnici Motol se rozhodli pro zákrok, který v Česku nikdy předtím nikdo neprovedl. To, co maminka popsala po operaci, mluví za vše.
První záchvat přišel ve čtyřech měsících
Narodila se a vypadala zdravě. Rodiče ale záhy zpozorněli, že něco nesedí. „Nevěděli jsme, jestli vidí, slyší, jestli její hlava funguje tak, jak má,“ popisuje maminka, která pracuje přímo v motolské nemocnici. Vyšetření naštěstí ukázala, že zrak i sluch jsou v pořádku. Mozek fungoval.
Pak přišel čtvrtý měsíc života.
„Dítě se nám prostě začalo klepat a trvalo to strašně dlouho,“ říká maminka. Přiletěl vrtulník. Doktorka z letecké záchranky si holčičku převzala. V liberecké nemocnici padla diagnóza — epilepsie.
Léky fungovaly sedm měsíců. Pak přestaly
Lékaři okamžitě nasadili léky. Sedm, možná osm měsíců zabíraly. Záchvaty ustoupily. A potom se všechno spustilo znovu.
„Za měsíce, co jsme to řešili, jsme viděli asi tři až čtyři typy záchvatů,“ vzpomíná maminka. Ten první a nejtěžší — celé tělíčko se třese, dítě neví o sobě. Další byly nenápadnější. Spadla jí hlava. Zahleděla se do prázdna a pomlaskávala.
Záchvaty se zhoršovaly. Žádná kombinace léků je nedokázala dlouhodobě zkrotit. U takto malých dětí přitom nekontrolované záchvaty přímo ohrožují vývoj mozku. Každý den bez řešení znamenal riziko, že se holčička nebude vyvíjet tak, jak by mohla.
Dvanáct hodin na operačním sále
Do té doby lékaři v podobných případech sahali po radikálním řešení — hemisferotomii. Tedy odpojení celé jedné mozkové hemisféry. Záchvaty to zastaví, ale skoro vždy za cenu trvalého ochrnutí poloviny těla.
Tým v Motole zvolil jinou cestu. Provedli takzvanou zadní diskonekci — odpojili pouze zadní část mozkové hemisféry, odkud záchvaty vycházely. Operace trvala přibližně dvanáct hodin.
„Cílem tohoto typu operace není odstranění mozkové tkáně, ale přerušení patologických nervových spojů, které záchvaty vyvolávají. Díky tomu můžeme zachovat co nejvíce mozkových funkcí,“ vysvětlil Pavel Kršek, vedoucí Centra epilepsie Motol.
Šlo o první zákrok tohoto typu v celém Česku.
„Začala se smát“
A pak přišel okamžik, na který maminka čekala měsíce.
Po operaci, když záchvaty ustaly, se její dcerka začala smát. Prostě se usmála. Pro rodiče zdravých dětí samozřejmost. Pro tuhle rodinu zázrak.
Celý zákrok ukázal, že i extrémně složité případy dětské epilepsie mají řešení, které nemusí znamenat doživotní ochrnutí. Zadní diskonekce zachová víc mozkových funkcí než klasická hemisferotomie a přitom dokáže záchvaty zastavit.
Epilepsie v Česku: čísla, která překvapí
Podle odhadů žije v Česku asi 80 tisíc lidí s aktivní epilepsií. Dalších 160 tisíc se léčí a záchvaty aktuálně nemají. Dohromady tedy téměř čtvrt milionu lidí. Většina z nich svou diagnózu zvládá léky. Ale u části pacientů — zejména u nejmenších dětí — léky selhávají.
„Pokud začne epilepsie ve velmi časném věku, je obvykle na podkladě velmi rozsáhlého mozkového poškození, což vyžaduje provedení rozsáhlého operačního výkonu,“ upřesnil Kršek. Právě proto je tak zásadní, že motolský tým našel šetrnější variantu.
Co to znamená pro další děti
Úspěch této operace otevírá dveře dalším malým pacientům. Dětem, které by dříve čekala buď celoživotní léková léčba bez záruky účinku, nebo operace s trvalými následky. Zadní diskonekce nabízí třetí cestu — cílenou, přesnější a s menšími dopady na kvalitu života.
Motolská nemocnice tak potvrdila, že patří mezi špičková evropská pracoviště v oblasti dětské epileptochirurgie. A pro jednu rodinu to znamená především jedno — jejich holčička se směje.
Příběhy dětí, které překonávají překážky, dokážou dojmout každého. Podobně jako video psa, který každou noc hlídá spící miminko, nebo vystoupení malé holčičky na ledě, které vzalo dech celému publiku.
Znáte někoho, kdo se potýká s epilepsií? Sdílejte tento článek — třeba někomu dodá naději, kterou právě potřebuje.
Zdroje
