Obsah článku
Většina z nás zná svou krevní skupinu jen z kartičky pojišťovny. Jenže čtyři písmena – A, B, AB a 0 – mohou o vašem těle i temperamentu napovědět víc, než byste čekali. Vědecké studie posledních let přinášejí překvapivá zjištění o souvislostech mezi krevní skupinou a rizikem konkrétních nemocí.
Proč vůbec existují různé krevní skupiny
Systém ABO popsal vídeňský lékař Karl Landsteiner v roce 1901 a za tento objev získal Nobelovu cenu. Rozdíl spočívá v antigenech na povrchu červených krvinek – bílkovinách a cukrech, které imunitní systém rozpoznává jako „vlastní“ nebo „cizí“. Skupina 0 žádné antigeny A ani B nemá, a proto je univerzálním dárcem. Skupina AB má oba, takže je univerzálním příjemcem.
Co je ale zajímavé: tyto antigeny se nenacházejí jen na krvinkách. Najdete je i ve slinách, v trávicím traktu nebo na výstelce cév. Právě proto mohou ovlivňovat mnohem víc než jen kompatibilitu při transfuzi.
Skupina 0: silný žaludek, vyšší riziko vředů
Skupina 0 je v České republice nejrozšířenější – má ji přibližně 40 % populace. Studie publikovaná v časopise Arteriosclerosis, Thrombosis, and Vascular Biology ukázala, že lidé se skupinou 0 mají až o 20 % nižší riziko srdečních onemocnění ve srovnání s ostatními skupinami. Jejich krev má přirozeně nižší hladinu von Willebrandova faktoru, bílkoviny podílející se na srážení krve, takže se u nich méně často tvoří nebezpečné krevní sraženiny.
Má to ale svou stinnou stránku. Nositelé skupiny 0 jsou náchylnější k žaludečním vředům. Bakterie Helicobacter pylori se totiž snadněji uchytí na buňkách žaludeční sliznice u lidí s touto krevní skupinou. Pokud vás trápí opakované žaludeční potíže, stojí za to zmínit svou krevní skupinu při návštěvě gastroenterologa.
Z hlediska povahy bývají „nulkaři“ v japonské tradici ketsueki-gata popisováni jako sebevědomí, odolní a přirozeně vůdčí typy. Věda tuto spojitost sice nepotvrdila laboratorně, ale zajímavé je, že právě skupina 0 dominuje mezi profesionálními sportovci v řadě průzkumů.
Skupina A: pečlivost jako výhoda i zátěž
Druhou nejčastější skupinou v Česku je A (přibližně 36 % populace). Rozsáhlá metaanalýza z roku 2020, která zahrnovala přes 1,3 milionu účastníků, zjistila, že lidé se skupinou A čelí zhruba o 8 % vyššímu riziku infarktu myokardu. Vyšší hladiny LDL cholesterolu a zvýšená tendence k tvorbě trombů mohou být částečným vysvětlením.
Na druhou stranu – a to je méně známý fakt – nositelé skupiny A vykazují v několika studiích nižší výskyt malárie. V oblastech, kde se tato nemoc vyskytuje endemicky, to může být evoluční výhoda, která vysvětluje, proč se skupina A v populaci udržela.
Pokud jde o psychiku, japonská kultura přisuzuje skupině A svědomitost, organizovanost a jistou míru perfekcionismu. Moderní psychologické výzkumy naznačují, že souvislost mezi krevní skupinou a stresovou reakcí skutečně existovat může – nositelé skupiny A mívají vyšší bazální hladiny kortizolu. To může vysvětlovat sklony k úzkostným stavům, ale zároveň i mimořádnou schopnost plánovat a předvídat rizika. Pokud řešíte, jak rozlišit běžné emoce od psychické poruchy, právě znalost vlastních fyziologických predispozic vám může pomoci lépe se v sobě orientovat.
Skupina B: odolnost vůči diabetu, slabina v trávení
Skupina B tvoří v české populaci asi 16 %. Zajímavým zjištěním je, že nositelé skupiny B mívají pestřejší střevní mikrobiom. Studie v časopise BMC Microbiology prokázala, že složení střevních bakterií se mezi krevními skupinami liší, přičemž skupina B vykazuje nejvyšší diverzitu – a diverzita střevní flóry je obecně považována za ukazatel dobrého zdraví.
Méně příznivá je statisticky vyšší náchylnost k onemocněním slinivky břišní. Rozsáhlá studie Harvardovy univerzity publikovaná v Journal of the National Cancer Institute odhalila, že lidé se skupinami A a B mají mírně zvýšené riziko nádorů pankreatu oproti skupině 0.
V oblasti povahy jsou „béčkaři“ tradičně spojováni s kreativitou, nezávislostí a přizpůsobivostí. V Japonsku a Jižní Koreji je krevní skupina součástí běžné konverzace – podobně jako u nás znamení zvěrokruhu. Případy, kdy lidé svou diagnózu nebo zdravotní problém dlouho tají, najdete ostatně i u známých osobností. Diskař Bugár tajil rakovinu před všemi – jeho příběh je připomínkou, jak často podceňujeme signály vlastního těla.
Skupina AB: vzácná krev s unikátními vlastnostmi
Skupina AB je nejméně rozšířená – má ji pouhých 7–8 % Čechů. Její nositelé kombinují vlastnosti obou antigenů, což s sebou nese specifické zdravotní souvislosti. Studie uveřejněná v časopise Neurology zjistila, že lidé se skupinou AB mají až o 82 % vyšší riziko kognitivních poruch a problémů s pamětí ve vyšším věku.
Zároveň ale existují i pozitivní zprávy: skupina AB je asociována s nejnižším rizikem žaludečních vředů a díky přítomnosti obou antigenů může příznivě interagovat s některými patogeny tak, že znesnadňuje jejich průnik do organismu.
Povahově jsou nositelé AB často popisováni jako diplomaté – lidé, kteří dokáží nahlížet problémy z více úhlů. V Japonsku se jim říká „racionální romantici“. I když tyto charakteristiky nemají tvrdou vědeckou oporu, výzkumy naznačují, že biologické faktory ovlivňující temperament mohou s krevní skupinou korelovat složitějšími cestami, než jsme si dosud mysleli.
Co s tím můžete prakticky udělat
Krevní skupina není rozsudek. Je to jeden z mnoha dílků mozaiky, která tvoří vaše celkové zdravotní riziko. Pokud víte, že máte skupinu A nebo AB, má smysl věnovat zvýšenou pozornost kardiovaskulární prevenci – pravidelně si měřit cholesterol a krevní tlak. Nositelé skupiny 0 by neměli podceňovat žaludeční potíže a s lékařem otevřeně mluvit o rodinné anamnéze vředové choroby.
Pro všechny skupiny platí stejné základní pilíře zdraví: pohyb, vyrovnaná strava bohatá na vlákninu, kvalitní spánek a schopnost zvládat stres. Věk přináší nové výzvy bez ohledu na to, jaké písmeno nosíte na kartičce – Obermaierová slaví 80. narozeniny a její příběh ukazuje, že životní nadhled a blízcí lidé jsou tou nejsilnější prevencí.
Dieta podle krevní skupiny: má to smysl?
Populární kniha naturopata Petera D’Adama Eat Right 4 Your Type tvrdí, že každá krevní skupina by měla jíst odlišně. Skupina 0 prý potřebuje hodně masa, A vegetariánskou stravu, B mléčné výrobky a AB kombinaci. Zní to logicky, ale velká systematická studie z University of Toronto z roku 2014 analyzovala data 1 455 účastníků a žádnou souvislost mezi dodržováním diety podle krevní skupiny a zdravotními markery nenašla.
To neznamená, že individualizovaná výživa nemá smysl – naopak. Ale měla by se opírat o vaše skutečné laboratorní výsledky, genetické predispozice a životní styl, ne o jedno písmeno na průkazu.
Krevní skupina a partnerská kompatibilita
V některých asijských zemích se krevní skupina používá dokonce při výběru partnera. Na seznamovacích portálech v Japonsku je údaj o krevní skupině stejně běžný jako výška nebo věk. Ačkoliv západní věda tuto praxi považuje za formu „krevního horoskopu“ bez důkazů, popularita tohoto fenoménu ukazuje, jak silně lidé touží po jednoduchých nástrojích k pochopení sebe i druhých. Někdy přitom překvapení přichází i z vlastní rodiny – dcera Johnnyho Deppa odhalila svou lásku a ukázala, že v otázkách srdce žádné tabulky nefungují.
Závěrem: znalost krevní skupiny se vyplatí
Vaše krevní skupina je jedním z nejsnáze zjistitelných biologických údajů – a přitom jeden z nejpřehlíženějších. Nemusíte kvůli ní měnit jídelníček ani partnera. Ale vědět, jaká rizika jsou u vašeho typu statisticky vyšší, vám pomůže lépe komunikovat s lékařem a cíleněji se starat o vlastní zdraví. A to je ten nejpraktičtější důvod, proč se na svou kartičku pojišťovny konečně podívat.
