Obsah článku
Holandský startup Loop získal prvenství ve světě díky pohřebním rakve, které jsou vystlané mechem a byla vyrobena, či lépe řečeno vypěstovaná z mycelia, houbových kořenů, které tvoří rozsáhlou podzemní síť, potřebnou pro zdraví ekosystémů na celém světě.
Cíl firmy
Cílem této firmy je umožnit lidem obohatit půdu do které jsou pohřbeni namísto kontaminace syntetickými a kovovými materiály z běžných rakví.
Tento materiál umožňuje lidem pomáhat přírodě i v případě, že jejich duše již opustila tento svět.
Pohřbívání tímto způsobem půdu obohatí a neznečistí
Autorem tohoto skvělého nápadu je Bob Hendrikx, zakladatel společnosti Loop a fanoušek mycelia.
Mycelium je v podstatě živý organismus, který má schopnost neutralizovat všechny druhy toxických látek současně s poskytováním výživy všemu, co roste nad zemí.
Hendrikx ho označuje za recyklátoru přírody: „Neustále hledá odpadové materiály, které by se daly přeměnit na živiny vhodné pro naše životní prostředí,“ vysvětluje Hendrikx v tiskové zprávě.
„Totéž platí pro toxické látky, včetně ropy, plastů a kovů. Například mycelium se používalo v Černobylu, v Rotterdamu se používá k čištění půdy a někteří zemědělci ho také používají k tomu, aby byla půda opět zdravá. „
Holandský startup tak vytváří „živou rakev“, která je je na rozdíl od té klasické pěstovaná.
Díky němu se lidské tělo rozloží za zlomek času
který by dosáhl v tradiční dřevěné rakvi. Na obyčejné rakvi se nacházejí lakované a kovové části, jakož i syntetické oblečení, tím pádem může rozklad trvat klidně i více než deset let. Firma doufá, že rakev z mycelia umožní, aby tento proces proběhl přirozeně v rozmezí dvou až tří let.
Výroba přírodní rakve trvá několik týdnů
mycelium se pěstuje ve tvaru rakve a pak se přirozeně vysuší, aby se zastavil jeho růst. Jakmile se rakev zakope do země, je vystavena podzemní vodě, což jí umožňuje opět růst a zahájit proces kompostování.
Jak informuje Dutch News, rakev už byla začleněna do nabídek dvou nizozemských pohřebních společností a teprve nedávno do ní pohřbili prvního člověka: „po měsících vývoje to byl skutečně působivý okamžik, kdy jsme mohli vidět, jak někdo odchází na druhý svět tímto mimořádným způsobem,“ vysvětluje Hendrikx.
