Lékaři pátrali po příčině bolesti v krku u mladého kluka. Tomu co viděli na rentgenovém snímku nemohli uvěřit

0
(0)

Jan , 17. 09. 2024

Čtyřiatřicetiletý muž z Leicesteru ve Velké Británii navštívil nemocnici s bizarním zdravotním problémem. Vše začalo velmi silnou bolestí v krku, která se rychle zhoršovala, až nemohl ani polykat a špatně se mu mluvilo. Spěchal tedy do nejbližší nemocnice.

Zadržovat kýchání se nemusí vyplatit

Tato neobvyklá kazuistika byla popsána i v britském lékařském časopise BMJ Case Reports. Zjistilo se, že tento mladý muž zadržoval kýchání v podstatě celý svůj život, a to zkrátka proto, že mu připadalo kýchání na veřejnosti neslušné. Chvíli však trvalo zjistit tuto bizarní příčinu obtíží. Nejprve lékaři palpačně (hmatem) zjistili, že měkké tkáně jeho krku jsou významně poškozené. Také poslechově byly slyšet zvláštní zvuky, jakési praskání, lupnutí. Z rentgenu byla poté příčina jasná. Do měkkých tkání krku se muži dostaly bublinky vzduchu. Došlo tedy zřejmě k perforaci (proděravění) měkké tkáně krku v důsledku nadměrného tlaku při zadržování kýchnutí a vzduch se dostal tam, kde by být neměl. V přední části krku byl zjištěn rozsáhlý emfyzém, tedy vzduchové bublinky v měkké tkáni a podkoží.

Operace nutná nebyla

Lékaři se rozhodli pacienta neoperovat, neboť to nebylo nutné. Tento nechtěný vzduch se postupně sám vstřebá, proto se rozhodli pro konzervativní léčbu. Tlumili bolest, nasadili antibiotika a v prvním týdnu musela být muži strava podávána hadičkou. Po týdnu již mladý muž začal jíst mletá jídla a stav se rychle zlepšoval. K trvalému poškození naštěstí nedošlo. Lékaři také veřejnost ujistili, že tento případ je velmi výjimečný. Doporučují však opravdu kýchání nezadržovat. Raději si přikryjte ústa.

Proč vlastně kýcháme?

Kýchání je jedním ze základních obranných reflexů těla, a to jak u lidí, tak u zvířat. Kýchnutím se tělo zbaví nechtěných částeček (bakterie, mikroorganismy, prach, pyl), které se dostávají do nosní dutiny. Před kýchnutím samotným se v plicích nahromadí značné množství vzduchu pod vysokým tlakem a je nutné ho dostat ven. Kromě poškození měkkých tkání v oblasti krku a hrdla hrozí při zadržování kýchnutí také poškození vnitřního ucha a bubínku a zvýšení náchylnosti k ušním infekcím. Říkává se, že nelze kýchnout s otevřenýma očima. To není pravda, ale hrozní popraskání drobných žilek v oku. A jedna zajímavost na závěr – při kýchnutí se všechny tělesné funkce na chviličku zastaví, a to včetně srdce!