Lymská bolerióza je infekce bakterií Borrelia burgdorferi. Přenáší se hlavně klíšťaty, ale spekuluje se, že její možnými přenašeči mohou být i další druhy hmyzu jako jsou komáři či blechy.
Není přenosná z člověka na člověka, přestože nejnovější poznatky ukazují na to, že za jistých okolností k tomu může dojít, například při intimním styku.
Příznaky tohoto onemocnění se liší, ale ve většině případů se vyvíjejí podle následujícího scénáře.
Fáze 1 – den 3 až 30 po bodnutí
Někdy se tato fáze nazývá i „časná lokální infekce“.
U 70 až 75 % lidí se rozvine zarudnutí. Jde o charakteristické „býčí oko“ se středem v místě kousnutí klíštětem. Nesvědí ani nebolí, ale na dotek může vyvolávat pocit tepla.
Rozvoj příznaků podobných chřipce: horečka, zimnice, zduření lymfatických uzlin, bolesti hlavy a svalů, bolesti kloubů
Fáze 2 – dny až týdny po bodnutí
Této fázi se zase někdy říká i „brzký rozsev infekce“ a zahrnuje:
- rozšíření zarudnutí
- velké klouby mohou otékat a bolet
- v některých případech ztuhne krk
- může vzniknout meningitida
- závratě
- bušení srdce
Fáze 3 – měsíce až roky po bodnutí
Tato fáze se označuje jako „pozdní rozsev infekce“.
Mnozí specialisté na infekční onemocnění se domnívají, že chronická lymská borelióza neexistuje, a že štípnutí klíštětem může být vyléčeno pomocí krátkého cyklu antibiotik.
Mnoho lidí však má příznaky onemocnění i dlouho po této počáteční léčbě.
Samozřejmě, je možné i to, že trpí na vedlejší účinky antibiotik. Stále více a více expertů se však přiklání k názoru, že bakterie způsobující toto onemocnění dokáže antibiotika přežít a dlouhodobě způsobovat autoimunitní reakce těla.
Stává se tak tehdy, když antibiotika neúčinkují důsledně nebo, pokud si vůči nim bakterie vyvinou odolnost, což se v poslední době stává dost často.
Uvedená třetí fáze onemocnění se pak vyznačuje následujícími příznaky:
- příznaky artritidy – oteklé a bolavé klouby a klouby naplněné vodou
- neurologické příznaky – necitlivost, brnění a vystřelující bolest
- kognitivní problémy – mlhavá mysl, krátkodobé výpadky paměti, zmatenost
- výkyvy nálady – deprese
- únava
- nepravidelný srdeční rytmus a srdeční selhání
- v některých případech během druhé a třetí fáze může docházet dokonce i paralýze tváře.
V letech 1960 až 1970 se děly v americkém Connecticutu velmi podivné věci. Ve třech městech s populací přibližně 12000 lidí onemocnělo až 39 dětí na juvenilní revmatoidní artritidu a dalších 12 dospělých lidí dostalo artritidu z neznámých příčin.
Kvůli nedostatku odpovědí od místních zdravotnických úřadů se dvě matky zaktivizovaly a začaly shromažďovat informace od postižených rodin. Ty pak prodaly ministerstvu zdravotnictví a Lékařské fakultě na Yaleské univerzitě.
Následně byli výzkumníci schopni identifikovat onemocnění a rozpoznat jeho projevy. Až v 80. letech minulého století však byla objevena skutečná příčina lymské boreliózy.
Willy Burgdorferi, vědec, který studoval jiný typ horečnatých onemocnění, objevil spojení mezi bakterií nacházející se v klíšťatech a vyvolaným onemocněním. Tato bakterie byla pojmenována po něm – Borrelia burgdorferi.
Když se podíváte na několik článků o této nemoci, tak zjistíte, že mezi pacienty i lékaři panuje poměrně velká frustrace týkající se léčby.
Za prvé
Za prvé, existují vážné problémy s diagnostikou. Přibližně 25 až 30 % pacientů infikovaných bakterií boreliózy neprojevuje první příznak onemocnění, kterým je zarudnutí kůže v okolí štípance.
U těch, kteří zarudnutí kůže mají, zase není přítomen jeho typický tvar v podobě býčího oka.
Za druhé
Za druhé, diagnostické krevní testy na odhalení bakterie mívají často falešné negativní i falešné pozitivní výsledky. Proto je zpočátku obtížné správně odhalení onemocnění.
Za třetí
Za třetí, lymská borelióza se často podobá jiné nemoci a proto je nejednou nesprávně diagnostikována jako roztroušená skleróza, fibromyalgie, artritida, ALS a další onemocnění.
Na lymeskou boreliózu existuje několik druhů testů.
Americké Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) doporučuje test ELISA a jeho následné potvrzení testem Western blot.
Problémem však je, že během prvních 4 až 6 týdnů onemocnění jsou tyto testy nespolehlivé, protože se zaměřují na množství protilátek v krvi a nikoli na bakterii samotnou.
Jak k tomuto tématu uvádí Dr. Dietriech Klinghardt, MD, PhD: Lymská borelióza se pomocí standardních testů diagnostikuje velmi těžko. Také velmi závisí na tom, kde jste k onemocnění přišli a zda současně máte i nějaké jiné infekce.
Existuje totiž skupina asi 8 mikrobů, které jsou si velmi podobné, nejhorší z nichž je Babesia Microtel.
Tvrdí se, že úvodní léčba antibiotiky během první fáze onemocnění je ve většině případů úspěšná.
Avšak proč ne ve všech případech? Podávají se antibiotika krátce? Měly by se podávat ve větších dávkách? Nebo by se měly podávat dlouhodobě, zejména u těch, kteří vykazují příznaky třetí fáze?
Nebo, co dělat tehdy, když už krevní testy nevykazují známky bakterií?
Problém je, že když antibiotika nezaberou, pacient musí pak bojovat proti borelióze s oslabeným imunitním systémem.
Zde je několik důvodů, proč mají antibiotika s bakteriemi Borrelia burgdorferi způsobujícími lymeskou boreliózu, takové potíže: - Bakterie boreliózy mají úzký tyčinkovitý tvar, který jim umožňuje pronikat hluboko do tkání a šlach, včetně mozku a nervového systému, kde jsou před antibiotiky bezpečně ukryté.
- Bakterie boreliózy se dokáží vzdát svého typického tyčinkového tvaru a přeměnit se na formu, která jim umožňuje žít uvnitř lidských buněk (podobně jako to dělají viry), kde opět antibiotika nedosáhnou.
- Bakterie boreliózy, podobně jako mnohé jiné bakterie, dokáží zformovat spící cysty, které jsou vůči antibiotikům zcela odolné. Čím více se na ně pokoušíte zaútočit, tím odolnějšími se stávají.
- Bakterie boreliózy jsou často doprovázeny jinými infekcemi a pro imunitní systém neviditelnými mikroby, které také žijí uvnitř buněk a pomáhají jim přežít.
- U tohoto druhu bakterií se rezistence na antibiotika vyskytuje poměrně často. Antibiotikum je přece jen jediná chemická substance. Bakterie jako tato něj reagují poměrně pomalu a mají tak dostatek času na vytvoření si rezistence.
Lymská borelióza se pomocí standardních testů diagnostikuje velmi těžko. Také velmi závisí na tom, kde jste k onemocnění přišli a zda současně máte i nějaké jiné infekce.
Existuje totiž skupina asi 8 mikrobů, které jsou si velmi podobné, nejhorší z nichž je Babesia Microtel.
Tvrdí se, že úvodní léčba antibiotiky během první fáze onemocnění je ve většině případů úspěšná.
Avšak proč ne ve všech případech? Podávají se antibiotika krátce? Měly by se podávat ve větších dávkách? Nebo by se měly podávat dlouhodobě, zejména u těch, kteří vykazují příznaky třetí fáze?
Nebo, co dělat tehdy, když už krevní testy nevykazují známky bakterií?
Problém je, že když antibiotika nezaberou, pacient musí pak bojovat proti borelióze s oslabeným imunitním systémem.
- Bakterie boreliózy mají úzký tyčinkovitý tvar, který jim umožňuje pronikat hluboko do tkání a šlach, včetně mozku a nervového systému, kde jsou před antibiotiky bezpečně ukryté.
- Bakterie boreliózy se dokáží vzdát svého typického tyčinkového tvaru a přeměnit se na formu, která jim umožňuje žít uvnitř lidských buněk (podobně jako to dělají viry), kde opět antibiotika nedosáhnou.
- Bakterie boreliózy, podobně jako mnohé jiné bakterie, dokáží zformovat spící cysty, které jsou vůči antibiotikům zcela odolné. Čím více se na ně pokoušíte zaútočit, tím odolnějšími se stávají.
- Bakterie boreliózy jsou často doprovázeny jinými infekcemi a pro imunitní systém neviditelnými mikroby, které také žijí uvnitř buněk a pomáhají jim přežít.
- U tohoto druhu bakterií se rezistence na antibiotika vyskytuje poměrně často. Antibiotikum je přece jen jediná chemická substance. Bakterie jako tato něj reagují poměrně pomalu a mají tak dostatek času na vytvoření si rezistence.
Jinými slovy, čím déle vydrží v těle, tím je větší šance, že se stanou kompletně odolné na antibiotika.
Dokonce se ukázalo, že užívání více antibiotik současně tento proces ještě více zrychluje a ani jejich střídání nepomáhá. Rezistentní bakterie se zakoření ještě více.
Na druhou stranu, antibiotika ničí přirozenou a prospěšnou mikroflóru ve střevech a na pokožce, čímž se nabourá bakteriální rovnováha a vzniknou v těle další problémy.
A co je snad nejdůležitější, antibiotika potlačují činnost imunitního systému, což představuje největší překážku pro vyléčení.
Někteří lékaři si stěžují, že existují pacienti, kteří nikdy nebyli definitivně diagnostikováni na lymeskou boreliózu, ale domáhají se léčby jejího chronického stadia.
Jiní lékaři zase zdůrazňují, že je vzácné, když pacient po štípnutí klíštětem trpí jen na jednou infekcí, protože klíšťa jsou přenašeči více patogenů současně.
Kromě toho, neexistuje jen jedna „lymská borelióza“.
Známe 5 podtypů bakterie Borrelia burgdorferi. A ty se dále člení na více než 100 poddruhů v USA a téměř 300 celosvětově. A většina z nich je dnes již odolná na antibiotika.
Dokonce je nelze ani odhalit testy, dokud se nenasadí úvodní léčba, čemu se říká také takzvaný „Boreliózový paradox“.
Dr. Richard Horowitz z New Yorku patří mezi nejvyhledávanějších odborníků na lymskou boreliózu.
Jak uvádí, minimálně polovina jeho pacientů je kromě boreliózy infikována i babesiósou. Jde mikroskopického parazita, který infikuje červené krvinky.
Jelikož většina těchto pacientů vykazuje známky více infekcí a zároveň vyčerpaného imunitního systému, zaměřuje se Dr. Horowitz na jeho posílení vědom si, že takto léčí pacienta a ne nemoc.
Pacienti, kteří neměli to štěstí mít tak zkušeného lékaře jakým je Dr. Horowitz, se často ocitají v křížové palbě. Jejich lékaři totiž nemají dostatečné znalosti tohoto patogenu, čelí komplikovanému infekčnímu procesu a léčebným protokolem, které nefungují u všech pacientů stejně.
Výsledkem pak je nefungující léčba a obviňování pacientů lékaři, že jsou hypochondři či předstírači, zatímco ve skutečnosti pacienti trpí velmi reálnými a bolestivými projevy onemocnění.
A navíc, k šíření boreliózy a jí podobných bakteriálních infekcí přispívají i pavouci, komáři, blechy či štěnice.
Bakterie vyvolávající boreliózu se nacházejí na pokožce, v srdci, kloubech a v nervovém systému.
Navíc specialisté na toto onemocnění uvádějí, že to, co my nazýváme boreliózou, může být několik různých infekčních onemocnění, či dokonce jejich kombinace.
Někteří dokonce spekulují, že často jde o infekci bakterie Borrelia spolu s nadměrným výskytem houby Candida nebo nějakým parazitem.
Každý z nás hostí ve svém těle nespočet virů, bakterií, hub, toxinů a rakovinných buněk. Mnozí mají lymeskou boreliózu spolu s dalšími strašidelnými onemocněními a ani o nich nevědí.
Ti, se silným imunitním systémem často šíří infekce, o kterých si nejsou vědomi, na lidi se slabší imunitou.
V současnosti specialisté tvrdí, že borelióza nemůže být přenášena z člověka na člověka. No jsou i tací experti, kteří toto tvrzení zpochybňují, zvláště co se týče přenosu při intimním styku.
V každém z těchto případů může být infikovaný člověk přenašečem onemocnění po celá léta, aniž by o tom byť jen tušil.
Dobrou zprávou je, že holistický přístup se zaměřuje na léčbu imunitního systému, který dokáže zbavit tělo a vyléčit ho z jakékoliv infekce.
Přístup k léčbě lymské boreliózy by měl být proto podobný přístupu léčby HIV, fibromyalgie, chronických streptokoků, lupusu, chlamydií a mnoha dalších nemocí. A zde následují jednotlivé kroky přírodní léčby.
Při chronických onemocněních je nejčastějším určujícím faktorem chronická infekce.
Naše strava plná cukru, geneticky modifikovaných potravin (které ničí střevní mikroflóru), antibiotika, další antibakteriální produkty (mýdla, čistící prostředky, zubní pasty a podobně) a mnohé další chemické látky v naší stravě ničí prospěšnou mikroflóru, což potom rozhází náš imunitní systém.
To pak vytváří prostor na systémové chronické houbovité infekce a množení parazitů, které procházejí přes střevní stěny, vcházejí do krevního oběhu a šíří infekci po celém těle.
Konvenční lékaři jsou na tom velmi špatně co se týče nalézání a diagnostiky parazitních infekcí, které nelze snadno vidět na povrchu těla nebo analýzou stolice.
Průměrný člověk má minimálně přemnoženou Candidu (nejčastěji se vyskytující houbovité onemocnění) kvůli výše popsané stravě a životnímu stylu.
Samozřejmě proto, pokud chcete léčit složitou bakteriální infekci, jakou je například borelióza či jakákoliv kombinace bakterií, virů a parazitů odpovědných za typické příznaky boreliózy, pak váš imunitní systém musí být tak silný, jak je to jen možné.
A imunitní systém je jen tak silný, jako jsou silné střeva.
Váš zažívací takt je totiž zrcadlem vašeho zdraví a udává sílu imunitního systému. Proto prvním krokem je dostat do rovnováhy vaši střevní mikroflóru a zneškodnit škodlivé patogeny v těle.
Zdravá strava se skládá se syrových, čerstvých, bio (pokud je to možné), celých potravin a léčivých bylinek.
Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, jsou saláty.
Nemyslíme však nyní váš typický salát s pár listy salátu, trochou nastrouhané mrkve nahoře a politý oblíbeným dresinkem.
Na mysli máme salát, který obsahuje alespoň 10 různých druhů zeleniny, včetně čerstvého česneku, kurkumy, zázvoru, mořské nebo Himálajské soli a zdravých olejů (avokádo, kokos, lněné či konopná semínka).
Je dobré přijímat co nejširší paletu zdravých živin, které obnoví vaše střeva a imunitní systém.
Nepodceňujte tuto radu. Jeden velký, správně připravený salát denně udělá pro tělo více než jakékoli vitamínové doplňky stravy. Když to budete dělat dostatečně dlouho, taková salátová dieta dokáže ve většině případů kompletně vyléčit tělo.
Pokud však bude taková strava navíc doprovázena i doplňky stravy, pak to radikálně věci urychlí. V případě těžce nemocných lidí jsou doplňky stravy dokonce nezbytné.
Perfektní strava by však nebyla kompletní bez dostatečného příjmu čisté pitné vody. Pro detoxikaci ledvin, jater a krve je vhodné k tomu přidat limonádu z brusinek přislazenou stévií.
3 litry tekutin denně dokážou udělat přímo zázraky. Pokud jste však útlejší postavy nebo máte nějaké zdravotní komplikace, které vám to neumožňují, použijte v tomto bodě zdravý rozum a pijte tolik, na kolik se cítíte.
No a samozřejmě, omezte nezdravá jídla. Používejte při tom selský rozum, zřejmě i sami víte, která jídla jsou zdravá a které ne.
Když léčíte vaše střeva, zaměřujte se na zničení hub a parazitů, nastolení bakteriální rovnováhy a pak se soustřeďte na obnovu střevních stěn.
Nejlepším prostředkem k odstranění Candidy a jiných patogenů či parazitů ve střevech je doplněk s kyselinou undecylenovou. Z bylinek je to například česnek nebo odvar ze zelené ořechové slupky, pelyňku pravého a hřebíčku.
Mnohé z uvedených bylinek mají spoustu dalších pozitivních účinků nejen na střeva, ale i na celý organismus.
Na podporu imunity a regeneraci tkání můžete pouvažovat o následujících doplňcích:
- medicínské houby (maitake, shitake, reishi, hlíva ústřičná, Agaricus blazei Murrill)
- alternativou hub jsou doplňky obsahující beta glukany
- oregánový olej
- astragalus
- vitaminy C, B6, B9 a B12
- MSM (metylsulfonylmetan), který pomáhá regenerovat klouby a nervy
- koloidní stříbro
- extrakt z olivového listu
Na odstraňování toxinů můžete použít také živočišné uhlí.
Vysoce kvalitní probiotikum, které je navrženo tak, aby se bezpečně dostalo přes žaludeční kyseliny, vám také výrazně pomůže nastolit rovnováhu střevní mikroflóry. Dosáhne to nejen tím, že střevům dodá prospěšné bakterie, ale i tím, že z nich pomůže vytěsnit bakterie škodlivé.
Bakterie v těchto doplňcích, navzdory tvrzením výrobců, nevydrží příliš dlouho.
Jejich smysl je v tom, že dodají čas tělu vlastním bakteriím se dostatečně rozšířit. Proto kromě samotných probiotik je nutná i strava bohatá na prebiotika, tedy látky, které tvoří potravu pro probiotika, což je hlavně vláknina.
Opět, nepodceňujte sílu střevních bakterií pro správně fungující silný imunitní systém! Naše střevní mikroflóra hraje v tomto procesu jednu z hlavních rolí.
Co jste možná nevěděli je, že slepé střevo není nepotřebný orgán. Uchovávají se v něm prospěšné bakterie, které se v případě potřeby z něj rozšiřují do ostatních částí trávicího systému.
Pokud vám bylo slepé střevo bylo odstraněno, pak jste odsouzeni do konce života pravidelně užívat probiotika podobně jako jsou ti, kterým byla odstraněna štítná žláza jsou odsouzeni užívat náhradní hormony.
Probiotika však užívejte na noc. Pokud je totiž užijete ve stejný čas, jako potraviny proti parazitům (například česnek), tak ty kromě patogenních organismů mohou usmrtit i prospěšné bakterie.
Stejně postupujte, pokud užíváte doplňky stravy s antibakteriálními účinky. Vždy mezi nimi mějte alespoň několikahodinový odstup.
Pokud vám byla diagnostikována lymská borelióza, ale standardní léčba nezabrala a příznaky onemocnění popsány v úvodu se u vás i nadále vyskytují, pak určitě vyzkoušejte přírodní léčbu popsanou v tomto článku.
A i případě, že vám toto onemocnění jednoznačně diagnostikováno nebylo, ale máte na něj podezření, pak samozřejmě tuto léčbu můžete vyzkoušet také. Zabírá totiž nejen na lymeskou boreliózu, ale i mnohé další nemoci, které mají stejné příznaky.
