Manželka mi umřela a zůstali jsme s dcerou sami. Dělám dělníka a nevím už, jak lépe toto zvládnout. Poradíte mi?

0
(0)

Dalibor , 28. 01. 2021

Narození nového dítěte do rodiny je vždy velikou událostí. Je úplně jedno, jestli je to Vaše první dítě, nebo jestli už má nějaké sourozence. Každé dítě je příchod nové osobností a změní Vám život bez ohledu na to, kolikátým je potomkem. Dítě přinese do rodiny obrovské množství radosti a lásky, na druhou stranu je to ale také velká zodpovědnost. To, jakým způsobem vychováváme a vzděláváme naše děti je velmi subjektivní otázka. Každá výchova a mimoškolní způsob vzdělávání jsou úplně jiné, to záleží na konkrétní domácnosti. Jediné, co víme jistě je, že každý tak činí podle svého nejlepšího svědomí. Každý jedná dle svého, jak nejlépe to jde a snaží se být co nejlepším rodičem.

Jsou lidé, kteří se kvůli dítěti vzdají práce. Tak to u nás funguje nejčastěji. Matka zůstává s dítětem doma a otec chodí do práce. Nicméně existují i situace, kdy je výchova ponechána na třetí osobě a do práce chodí oba rodiče. A pak jsou jedinci, kteří berou děti s sebou do práce. Takovým případem je situace jednoho muže, který pracoval s dítětem na zádech.

Příběh ovdovělého otce

Příběh ovdovělého otce se týká muže, který zůstal na dítě sám. Proto byl nucen vydělávat peníze a zároveň se starat a pečovat o svého syna. Spojil proto tyto dvě činnosti dohromady a začal pracovat s dítětem na zádech. Hlavním důvodem samozřejmě bylo, aby nemusel být jeho malý syn doma odkázaný sám na sebe.

Tento muž je souzen od mnoha lidí. On ale moc jiných možností neměl a vůči synovi se zachoval jako opravdový otec. Jeho výkon je hoden obdivu. Je to muž, který dokázal spojit roli otce a roli zaměstnance do jedné. Obojí tyto činnosti zvládal velmi dobře. Díky tomu se u mnohých jedinců setkal i s obdivem. Lidé v jeho případu stojí na dvou protichůdných pólech. Jedni ho odsuzují, druzí obdivují. Nejdříve bychom se měli zamyslet sami nad sebou, zda zdáme okolnosti a důvody takového činu, pak se k nim můžeme nějak stavět. Tento příběh je rozhodně hodný obdivu a chvály otce.