Bude o pár desetiletí lidem jasné, že mikrovlnný ohřev potravin škodí jejich zdraví? Možnost tu určitě je a stoupající informovanost o tomto problému začíná v lidech vyvolávat obavy.
Jak funguje mikrovlnka?
Mikrovlnky fungují tak, že rozkmitají molekuly vody ve velmi vysokých frekvencích. Ty se mění na páru, a tím se jídlo ohřívá.
Možná je to pohodlný způsob přípravy jídel, třeba si však uvědomit, že mikrovlnné záření vlastně mění chemickou strukturu jídla.
Přestože jsou mikrovlnky označovány za bezpečné, v dnešní době to nic neznamená. Za bezpečný byl stejně označován i tabák, polychlorované bifenyly, azbest a glyfosát.
Pokud vládní agentury jako americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo vládní zdravotnická agentura schválí něco jako bezpečné, neznamená to, že to bezpečné skutečně je.
Možná se v duchu ptáte, čímž se mikrovlnný ohřev liší od ohřívání jídla na sporáku či na páře. Tato otázka je namístě.
Rozdíl je v tom, že mikrovlnné záření na rozdíl od ostatních běžných typů ohřevu deformuje molekuly potravin.
Tento problém se vyskytuje i v lékařství. Například je známo, že na ohřátí krve při transfuzi se používá právě mikrovlnný ohřev.
Mikrovlnné záření přitom poškozuje jednotlivé složky krve. Je znám případ, kdy žena po podání krve ohřáté tímto způsobem umřela.
Vyvstává stále více informací o tom, že mikrovlnné záření zbavuje jídlo těch nejzákladnějších živin. Toto tvrzení však vyžaduje rozsáhlejší výzkum.
Škodlivými účinky mikrovlnného záření na živiny se zabývala například studie z roku 2003, která byla zveřejněna v časopise The Journal of the Science of Food and Agriculture.
Zkoumala vliv záření na brokolici. Výsledky prokázaly, že brokolice takto ztratila 97% antioxidantů.
Pro srovnání uvádíme, že když vědci prozkoumali brokolici připravenou na páře, zjistili, že ztratila jen méně než 11% antioxidantů.
Australská studie zjistila, že mikrovlnné záření způsobuje vyšší stupeň "rozkladu bílkovin" jako běžný ohřev.
Prokázalo se, že "při stejné maximální teplotě způsobuje mikrovlnné záření výrazně vyšší stupeň rozkladu než při běžné tepelné zátěži při ohřevu bílkovin."
Studie, která zkoumala vliv mikrovlnného záření na česnek, zjistila, že už 60 sekund mikrovlnného záření dokáže úplně zničit hlavní aktivní složku česneku, alicin.
Mikrovlnky ničí i látky posilující imunitní systém, které se nacházejí v mateřském mléce. Jsou to živiny, které dítěti pomáhají bojovat s nemocemi a jsou nezbytné pro jeho zdraví a vývoj.
Jedna studie například zjistila, že ohřívání mateřského mléka způsobilo pokles lyzozýmovej aktivity a protilátek a napomohlo rozmnožení patogenních bakterií.
Zajímavé je, že vědci porovnali mikrovlnný ohřev mateřského mléka jinými způsoby ohřevu a zjistili, že nejvíce mléku uškodil právě mikrovlnný ohřev.
"Použití mikrovlnného záření při vysokých teplotách se nedoporučuje a otázky o bezpečnosti jeho použití si třeba klást i při mikrovlnném záření při nízkých teplotách."
Japonská studie zjistila, že už 6-minutový ohřev zcela zničil 40% vitamínu B12 v mléce a připravil ho tak o výživovou hodnotu.
tři nedávné studie zkoumající skladbu potravin zjistili, že ohřevem klesl výskyt minerálů běžně přítomných v čerstvých produktech až o 40%, a další zjistila totéž ohledně bílkovin.
Skandinávská studie z roku 1999 zveřejnila, že přípravou chřestu v mikrovlnce tato zelenina přichází o velké množství vitamínů.
V čem přihříváte jídlo v mikrovlnné troubě?
Dnes je už snad všem jasné, že ledajaké plastové nádoby by se na ohřev jídla používat určitě neměli.
Proto FDA doporučuje, aby všechny plastové nádoby, které jsou podle výrobců vhodné a bezpečné na takovýto ohřev, by měly být označeny.
Nicméně i přes označení existují důvody domnívat se, že jejich používání bychom se měli vyhnout.
Mnoho studií prokázalo, že několik plastových výrobků obsahuje různé druhy chemických látek, které narušují funkci hormonů. Teplo způsobuje, že chemikálie se z plastu uvolňují do jídla, které pak konzumujete.
V časopise Toxicology Letters se píše:
Použitím citlivé a kvantitativní kompetitivní enzymové imunoanalýzy ELISA bylo zjištěno, že z polykarbonátové láhve se uvolnilo do vody od 0,20 ng / h do 0,79 ng / h BPA.
... Uvolňování BPA do vody při pokojové teplotě nesouviselo s tím, ať už byla láhev dříve používána nebo ne. Vystavení láhve vroucí vodě způsobilo, že uvolnění BPA do vody stouplo 55-násobně.
Opět připomínáme, že teplo způsobuje uvolňování chemických látek. Proto pečlivě zvažte, v čem jídlo ohřejete.
I plastové nádoby, které jsou označeny jako vhodné pro mikrovlnný ohřev (i ty bez BPA, protože to nevylučuje přítomnost jiných chemikálií), nelze považovat za bezpečné.
Podle Rady pro ochranu přírodních zdrojů (NRDC), "pojem bezpečný v tomto kontextu znamená, že množství chemikálií, které se do jídla při ohřevu z plastu dostane, je mnohem nižší, než je zdraví škodlivé.
Před tímto označením je třeba mít na pozoru, protože například polykarbonát, plast s označením č. 7, by se v mikrovlnné troubě neměl používat vůbec. Ani tehdy, pokud je produkt označen jako vhodný pro použití v mikrovlnce.
Při ohřevu se z něj totiž uvolňuje bisfenol A (BPA), který narušuje funkci hormonů. "
Produkty, které používáme denně, si třeba vybírat pečlivě.
V minulosti jsme byli nejednou svědky toho, že na povrch postupně vyplavaly informace, které kompletně změnili názor lidí na nějaký produkt či lék. Stačí se podívat na cigarety.
