Příběh: na stará kolena nemám nic, stydím se za své děti! Kvůli tomuhle jsem je nevychovávala.

„Celý život jsem pracovala, stejně jako můj manžel. Beze zbytku jsme vše darovali dětem, podporovali jsme je při studiích. Když si syn s dcerou zařizovali rodinné bydlení i poté, když si pořídili děti. Vše jsme jim dali, nyní jsem v důchodu, manžel zemřel a já bych potřebovala pomoc. Nevyslyší ani mé prosby, nepřijdou za mnou a že by mi přispěli, když teď s penězi nevycházím?“

Oba sourozenci měli vše, co chtěli

Příběhů jako vypráví tato seniorka je spousta. Vychovala dvě děti, syna a dceru, kteří se po střední škole rozhodli pro studium na vysoké škole, kterou také úspěšně dokončili. Oba byli vzorní studenti, nebyli s nimi problémy ani v dospívání ani později, proto je s manželem rádi podporovali v tom, po čem toužili a také dostali vždy to, co chtěli. Samozřejmě také ve chvílích, kdy si chtěli založit rodinu a ani jednomu se peněz nedostávalo, je ze všech sil finančně podporovali, aby to zvládli.

Seniorka v osamění

Dnes žije seniorka sama a bez pomoci, protože manžel zemřel před pěti lety, od té doby sama pobírá jen minimální důchod, ze kterého si může zaplatit jen bydlení, jídlo a léky. A právě proto, že všechny peníze s manželem rozdali, nyní nemá ani korunu navíc. Co na to její děti? Obě dvě moc dobře ví, v jaké situaci se nachází, ale je jim to upřímně jedno. Dokonce ani na prosby o pomoc nereagují, naléhání je obtěžuje a raději dělají, že stará paní neexistuje.

„Pro tohle jsem je nevychovala!“

„Dovolená, nové oblečení a kapesné dětí vyšší, než mám důchod,“ lamentuje stará paní při vzpomínce na své děti, které ji nechaly opuštěnou a ve finanční nouzi, zatímco ona je s manželem celý život podporovala. Dnes si říká, kde mohla udělat chybu, že se k ní tak zachovaly. „Pro tohle jsem je nevychovala, přitom bych jim mohla být ještě užitečná, kdybych s nimi mohla žít a svůj byt mohla pronajmout!“ uzavírá stará paní svůj smutný příběh.

Související články

Nejnovější recepty

Nejnovější návody